Page 9 - 2_studijní opora - modul 13

Jádrem personalistického (konstruktivistického) přístupu k profesní identitě je
vědomá reflexe rozvíjejícího se subjektivního pojetí výuky (Mareš et al., 1996),
pojetí žáka a sebepojetí.

V pedagogickém výzkumu bylo prozatím profesní identitě věnováno málo
pozornosti. Jeden z výzkumných přístupů uvádí Mareš (2013a): podle
G. Kelchtermanse lze rozlišit v učitelově profesionálním já tři dimenze:
1) retrospektivní, 2) prospektivní a 3) aktuální.

Ad 1) Retrospektivní dimenze profesního já je vnitřně ještě členěna na čtyři
kvality: sebeobraz (self-image), sebeúcta, sebeoceňování (self-esteem), profesní
motivace (job motivation) a vnímání úkolu (task perception).

Ad 2) Prospektivní dimenze je chápána jako profesní perspektiva. Vědomé

sebepojetí profesní identity je jádrem autonomního pedagogického
rozhodování.
Ad 3) Dimenze aktuální, která zachycuje dynamiku profesního já v přítomnosti.

V evropském kontextu ovlivnil pojetí přípravy učitelů cibulový model Korthagena,
který upozorňuje na vnitřní proměnné profesního růstu, které je třeba v průběhu

přípravy sledovat. Vedle kompetencí pracuje s pojmy přesvědčení, identita
a mise.
Hlavním cílem autorova pojetí je skutečná integrace teorie a praxe.
„Znamená to, že vývoj učitele je stále více pojímán jako kontinuální proces

získávání zkušeností s praktickou výukou a dalšími učebními situacemi, jejich
reflektování pod vedením zkušenějších kolegů a rozvíjení vlastního vhledu
do výuky prostřednictvím interakce mezi osobní reflexí a teoretickými pohledy
přinášenými vzdělavateli učitelů.“ (Korthagen et al., 2011, s. 27).

Potřebu vymezení specifické poznatkové báze učitelství (knowledge base for
teaching) navrhuje ve svém přístupu Schulman (in Janík, 2005, s. 130): jako
„kodifikovaný nebo modifikovatelný agregát poznatků, dovedností, porozumění
a technologie, etiky a dispozic, kolektivní zodpovědnosti – a současně způsobů,
jak reprezentovat a komunikovat“. Janík (2005) uvádí tři zásadní argumenty, proč
usilovat o poznatkovou bázi učitelství: 1) vidí ji jako zásadní příspěvek
k profesionalizaci učitelství už během přípravy na profesi, které jsou opřeny

o přístupy založené na evidenci (evidence based approach), 2) podporuje
vytváření systému pedagogického vědění, 3) vytváří jádrové kurikulum
učitelského vzdělávání.

9
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT