Page 14 - Časopis Rozsievač 7-8/2022

modlitba předsedy sdružení, čtení zápisu z minulého setkání, podporovány br. kazatelem J. Novotným byly
čtení z Písma a rozhovory k přečtenému textu, přednáška schváleny a co návrh na sdružení mládeže
nebo vyprávění případného hosta. Ukončeno bylo setkání odhlasovány, a sice 5 hlasy pro a 2 proti.“
opět modlitbou a písní. Později, přesně při setkání Tak tedy od 7. ledna 1906 konala se již
15. července 1901, si mládenci odsouhlasili následující pevný společná setkání „Sdružení mládeže“.
program schůzek: Na schůzce konané 4. března bylo dále
rozhodnuto o tom, že spolek bude
První setkání v měsíci – setkání modlitební. Kromě jiného se veřejný, tedy přístupný pro členy i nečleny
budou konat modlitby za misionáře mezi černochy a indiány. církve. Bylo pouze stanoveno,
Druhé setkání v měsíci – rozhovor nad určitým předem že předseda, místopředseda a knihovník
stanoveným oddílem Písma, který si každý mládenec doma musí být členy církve.
prostuduje a připraví se na rozhovor. Ještě se na chvíli vraťme do předchozích
Třetí setkání v měsíci – bratr kazatel Novotný bude vyprávět let. Spolek mládenců měl i své vlastní
o svém životě a službě. finanční prostředky. V Protokole
se můžeme dočíst, že na setkání 9. října
Čtvrté setkání v měsíci – kdokoli bude vyprávět, 1898 byl učiněn a odsouhlasen návrh
co má na srdci. na pravidelné povinné měsíční příspěvky
Bratři mysleli i na možnost, že bude v měsíci ještě páté setkání. spolku ve výši minimálně 10 Kr. Ovšem
V tom případě se bude číst oddíl z nějaké knihy z knihovny na setkání o týden později byl návrh opět
Mládeneckého spolku a bude se o ní diskutovat. Spolek měl projednán, shledán jako nebiblický a bylo
totiž svou vlastní knihovnu a volil knihovníka. V roce 1901 byl stanoveno, že příspěvky budou i nadále
knihovníkem zvolen tehdy patnáctiletý Josef Novotný. Z jeho dobrovolné. Na setkání spolku v září 1901
pozdější činnosti poznáváme, že měl ke knihám „opravdu navrhl bratr Jan Novotný, aby chlapci
blízko“. Možná bude zajímavá informace, že bylo určeno, připravili obrázkovou knihu. Tato kniha
že „knihy se půjčují pouze členům z Prahy a blízkého okolí, dětem měla být prodána při „Hodech lásky“,
vypůjčí knihy rodiče.“ které se každoročně ve sboru konaly.
Výtěžek měl být věnován na fond na „zakoupení misijního
V roce 1904 došlo ke změně členství. Při sejití spolku 10. domu v Praze“. I z této snahy je patrné, že nejen sbor,
dubna 1904 bylo odhlasováno členství řádné a členství ale i mládež brala pořízení vlastní modlitebny vážně
mimořádné. Řádným členem se mohl stát mladík od 14 let, a zodpovědně.
který byl členem sboru. Mimořádným členem se mohl stát
každý starší 14 let, který nebyl členem sboru. Na každé setkání Obdobná situace byla i ve sboru Roudnice nad Labem,
byl připraven arch, na který se každý účastník musel podepsat. v časovém pořadí třetím, podle velikosti druhém baptistickém
Řádný člen, který se setkání nezúčastnil, se musel omluvit… sboru v Čechách. V roudnickém sboru kromě sdružení mládeže
„protože schůze vůbec zanedbávati nemá žádný, kdo se nemůže pracovala také tzv. „Učednická besídka“ (někdy se můžeme
s dobrým svědomím před Pánem Ježíšem omluviti.“ setkat s názvem „učňovská škola pro chlapce“) a „Skaut“ – tedy
organizování výletů, aby „mládež za hezkého počasí neutíkala
Možná si stejně jako já položíte otázku, proč vlastně vznikly ze sboru do přírody“. Učednická besídka se snažila podchytit
„Protokoly“, proč se zapisovalo každé setkání nejen učňovskou mládež z místních továren, vždyť v 19. století
mládeneckého spolku, ale i kazatel Jindřich Novotný pořizoval se Roudnice stala průmyslovým a hospodářským
zápis z každého shromáždění. Odpověď najdeme ve centrem Podřipska, s několika velkými strojírenskými továrnami.
Spolkovém zákoně č. 134/1867 o právě spolčovacím, v §. 18.:
„Úřad má toho vůli, poslati ke každému shromáždění spolku Budeme-li číst historii ostatních baptistických sborů v Čechách
vyslaného svého, jemuž se v něm má dáti příhodné místo, které si vznikajících na počátku 20. století, všude pracovala sdružení
zvolí, a poskytnouti k požádání jeho všelikých zpráv, týkajících se mládeže, předpokládám, že již společná pro chlapce i děvčata.
osoby navrhovatelů a řečníků. Tento vyslaný má také právo žádati, Abych jmenovala za všechna ostatní, mohu zmínit např.
aby se sepsal protokol o věcech, o nichž se rokovalo, a o usnešení „Bratrské sdružení mládeže“, které založil bratr Tomáš
učiněných. Macháček ve Vsetíně po svém návratu z první světové války.
Posílati do shromáždění vyslaného, přísluší vůbec úřadu v §. 12. Toto sdružení se skládalo z 20 chlapců a 21 dívek. Mládež
jmenovanému, řízení zemské může se scházela, pracovala, sloužila ve všech sborech naší Jednoty
však sobě vyhraditi, že jej bude tak, jak postupně vznikaly.
samo vysílati. Vláda může každé Předválečná (před první světovou válkou)
chvíle nahlédnouti do protokolů sdružení mládeže byla spojena pouze se svým
v příčině shromáždění spolků sborem a pracovala tak pouze v rámci
sepsaných.“ jednotlivých sborů. Brzy po válce se na
Důležitá byla schůzka, která výročních konferencích Jednoty začaly
se konala 30. prosince 1905. projevovat snahy o vytvoření určité
V zápise z ní čteme: „….br. Otto organizace, která by spojovala jednotlivá
Gruhn promluvil navzájem o mládežnická sdružení. Tyto snahy vedly
„Kroužku dívek“ a „Mládeneckém ke skutečnosti, že na výroční konferenci
sdružení“, zdali by nebylo lépe, Jednoty v Brně v srpnu roku 1922 byl založen
kdyby se obě tato sdružení spojila „Svaz sdružení mládeže Bratrské jednoty
a učinila jeden svaz pod jménem Chelčického (Čsl. větev světového svazu
„Sdružení mládeže“. Proti tomuto baptistů)“. V roce svého založení sdružoval
energicky na odpor se postavil br. svaz 701 členů. Tento svaz se dělil na „zemská
Tolar a rozličnými důvody sdružení“, která se spojovala v „župy“.
protestoval. Na odpor proti Svaz konal každoroční výroční konference
tomuto postavil se br. Josef pravidelně s výročními konferencemi Jednoty,
Procházka a odůvodňoval kterých se zúčastňovalo mnoho mladých lidí
několika důkazy, že spojení ze sdružení mládeže jednotlivých sborů.
mládeneckého sdružení a kroužku Již v roce 1924 byly při setkání svazu ustaveny
dívek může a bude mnohem „Stanovy sdružení mládeže BJCH
prospěšnější. Tyto důvody jsouce (čsl. baptistů)“. Tyto stanovy určovaly
například kromě jiného, že „jednotlivé skupinky

14 ROZSIEVAČ