Page 20 - Časopis Rozsievač 7-8/2022

V JEHO ŠLÉPĚJÍCH

František Zelinka

Když ztichne hluk příboje

vzdutých vln

a já smím hlavu znavenou

do rukou Tvých svatých klást,
mé srdce zaplavuje

vděčnost a radost za vše,

co jsi mi, můj Bože,

dal, vzal i nedal.

Za ramena kříže

Tvého Syna,

jež v náruč svou mne objala,
za vítěznou moc hrobu,

jež silou mou se stala

na cestách všech, po nichž mne

předivně ruka Tvá
znovu a znovu vedla.

Neptám se já již nikdy,

můj Bože,
proč přes oheň i přes vodu

tak často Ty vedeš mne,

proč do dna kalich hořký,

přehořký musím já pít –
jen k Tobě pohledím,

úžeji se přivinu

a tiše se Tě ptám: NAČ?

Foto: © kegfire / Adobe Stock, © Valentin Kundeus / Adobe Stock a archív redakcie.
Grafické riešenie obálky Lýdia Bodnárová.