Page 7 - Časopis Rozsievač 2/2021

Téma a misie...

Kdo řídí Modlitební karavan v Šumperku

tvou budoucnost? (Dokončení se strany 2)

„Víme, že všecko napomáhá k dobrému Přinášíme vám zkušenosti a postřehy těch, z nich opravdu okusili Boží dotek. I když se
těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni kteří sloužili u modlitebního karavanu: zdálo, že jeden den bude promarněný, pro-
podle jeho rozhodnutí“ (Ř 8, 28). tože mělo podle předpovědi celý den pršet,
Jednou z velkých obav, jimž čelíš v tomto Benjamin: Služba u modlitebního karavanu nakonec to bylo moc dobré. Přišlo poměrně
životě, je strach o budoucnost tvé rodiny, zní pro moje introvertství docela strašidelně. hodně lidí, s nimiž jsme mohli mít rozhovory
o tvé přátele, zaměstnání, společenství – Původně se mi vůbec nechtělo. Ale nějaký a také se s nimi modlit. Pán Bůh není omeze-
a o všechno ostatní mezi tím. Je to přiroze- týden před karavanem ve mně Bůh způsobil ný počasím. (Pozn. Šárka je koordinátorem
né. Ale neřídíš to ty. Když si tuto skutečnost změnu. Pomohl mi vidět lidi venku jako ně- Modliteb 24-7 i projektu Modlitební karavan
uvědomíš, měla by tě vést k hlubší důvěře koho, koho On miluje a za koho zemřel – dal v ČR.)
v Boha. mi k nim lásku. U samotného karavanu jsem Lenka: Na tuto službu, které jsem se zúčast-
Sám svůj život možná neřídíš, ale Bůh ano. první den naslouchal Bohu a prosil, ať něko- nila poprvé, jsem se těšila, ale zároveň poci-
Stvořil celý vesmír. Kdyby chtěl, stačilo by ho pošle. A posílal. A přestože jsem neměl ťovala i mírnou nervozitu z něčeho nového.
mu vykřiknout a veškerenstvo by přestalo nejlepší rozhovory a vlastně jsem toho moc Měla jsem obavy z oslovování cizích lidí, ale
existovat. A přeci v dějinách uskutečňuje neudělal, odcházel jsem s radostným srdcem již nějaký čas mám od Pána na srdci - vyjít do
svůj plán. Posouvá dějiny k vyvrcholení je- plným lásky k těm lidem i k Bohu. ulic a šířit evangelium. Vnímala jsem naléhavé
jich účelu. Jednoho dne se Ježíš Kristus vrátí Honza: V úterý pršelo a odpoledne se pod volání Pána Ježíše: „Vyjdi z komfortní zóny
na zem. Nic to nezastaví. Stejně jako půso- deštníkem u karavanu shromáždilo několik lidí a následuj mne.“ A tak se stalo. První den jsme
bí Bůh v dějinách a posouvá události ke bez domova. Jednoho jsem poznal a oslovil se sestrou Janičkou vedly rozhovory po-
zvláštnímu okamžiku, bude pracovat i na jsem ho: „Ahoj Honzíku.“ Občas jsem ho mí- stupně se třemi muži. Muži, kteří žili úplně
tvém životě pro jistý účel – pokud mu to val v besídce pro děti, kterou jsem vedl v ka- jiným životem než my, sociálně slabí, někteří
dovolíš. zatelské stanici AC v Zábřehu v roce 1993. se sklonem k alkoholu. Mnohdy se jednalo
Bible říká: „Víme, že všecko napomáhá Naše setkání ho příjemně překvapilo a hned o monolog s jedním z nich, ale Pán nás učil
k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou bylo na co navázat. Z oněch lidí, co byli v úte- trpělivosti, naslouchání a bezpodmínečné lás-
povoláni podle jeho rozhodnutí” (Ř 8, 28). rý u karavanu, mě velmi zaujal jeden člověk. ce. Dával nám slova do úst a měli jsme mož-
Bůh nevyvolává válku, rakovinu, znásilnění, Postupně jsme všem zvěstovali evangelium nost se za ně modlit. Uvědomila jsem si, jak je
zneužívání ani sexuální obtěžování. To pá- a u tohoto člověka jsem si nemohl nevšim- důležité pokořit se a dívat se na lidi Božíma
chají lidé. Bůh jim dává svobodu, aby si vyb- nout, že slzí a polohlasem vyznává, že také očima, bez soudu a kritiky. Být i těmto lidem
rali. Zlo je cena za tuto svobodu. nemá nikoho cennějšího než Ježíše Krista. k dispozici, přinést jim lásku a porozumění.
Co však Bible skutečně říká, je, že Bůh je pří- Modlil jsem se pak s ním trochu stranou a žeh- Jen Pán ví, jakou cestou půjdou, ale můžeme
činou toho, že všechno spolupomáhá dob- nal jsem mu, aby si nenechal Ježíše Krista jako se za ně v modlitbách přimlouvat. Velmi mě
ru. Umí vzít to, co jsi v životě nadělal ze Pána ze srdce zastínit a vytrval i přes cestu, tato zkušenost u karavanu povzbudila a vede
hlouposti, zlo a špatná rozhodnutí a použít kterou nyní jde. Poslední den karavanu, to mě k touze sloužit takto lidem častěji.
toho pro dobro – pokud mu budeš důvě- jsem tam byl podruhé, jsem opět vnímal vel- Mirek: I když jsem se těšil, měl jsem nepříjem-
řovat. kou Boží přízeň při zvěstování evangelia. ný pocit – očekávání, jak budu oslovovat lidi
Zaslíbení v listu Římanům 8, 28 však neplatí Jeden muž byl vyzván, ať napíše, co si přeje, venku a něco jim nabízet a dokonce se za ně
pro každého. Platí pro ty, kdo „milují Boha“. abychom se za něj modlili. Uvedl víc věcí, ale modlit. Nedělám to rád. Ale moje obavy vel-
Pro ty, kteří Bohu důvěřují a říkají: „Tak vida, hned na začátku napsal: „Pane Ježíši, prosím, mi rychle zmizely. Kolemjdoucí většinou sami
Pane, ty se ujímáš všech střepů mého života vstup do mého života jako Pán a Spasitel.“ projevili zájem nebo jsem je oslovil poté, co
a skládáš je dohromady!“ Modlím se teď za něj také. Pán se u karavanu se poněkud zvědavě a nechápavě rozhlíželi,
Právě proto si při každodenní četbě palco- oslavil. Modleme se za ty, co byli evangeliem cože to tu v parku stojí a cože tam nabízejí.
vých titulků nedělám starosti. zasaženi. Prožil jsem radost z toho, že mohu s lidmi
Na světě je dnes problémů habaděj, ale Bůh Šárka: Služba v Šumperku pro mě byla velkým mluvit o Bohu a modlit se za ně – to bylo úpl-
to má dosud pod kontrolou. Ještě posouvá povzbuzením! Prožívala jsem radost ze spo- ně nejlepší, protože jsem se takto za lidi na
dějiny k vyvrcholení. Jednoho dne vyřeší vše lupráce s celým týmem. Potěšilo mne, že se ulici nikdy nemodlil. Viděl jsem, jak Bůh jedná,
pro svůj záměr. zapojili lidé z mnoha místních církví, což není jak nám posílal ty, kdo měli zájem. Překvapilo
A protože má věci pod kontrolou, můžeš samozřejmost. Také, že se zapojili lidé různých mne, kolik lidí se u karavanu zastavilo. První
mu ve všem důvěřovat – včetně dobrých, generací – od mládežníků až po důchodce. den jsem měl službu od 12 hodin. Spolu se
špatných i ošklivých věcí ve svém životě. Vnímala jsem vzácnou jednotu v týmech, že mnou sloužil jeden mladý bratr z našeho sbo-
Otázky k zamyšlení: jsme mohli dobře spolupracovat. Potěšilo mě, ru. Stál jsem opodál a tři mladí lidé nakuko-
Jak ti povědomí o tom, že má Bůh věci pod že jsou dobrovolníci disciplinovaní a chodí na vali, co to tu stojí. Bratr je oslovil a oni hned
kontrolou, pomáhá Mu lépe důvěřovat? čas. To bylo docela důležité, protože se stří- přijali pozvání na kávu a rozhovor. Nebudu se
Jak ses přesvědčil, že Bůh bere špatné roz- dalo hodně lidí a každý tým byl jiný. Vnímala do toho plést – říkal jsem si – ať mladý mluví
hodnutí a vytváří z něj něco dobrého? jsem i takovou zvláštní milost pro rozhovory s mladými. Po chvíli si dva z nich chtěli zapálit
Kterou z obav, týkajících se budoucnosti s lidmi z ulice. Pán Bůh nám tam opravdu po- cigaretu a tak poodešli pár metrů od karavanu
dnes můžeš přenechat Bohu? sílal lidi, kteří byli otevření, a věřím, že mnozí a sedli si na lavičku. Za pár minut mně bylo
Rick Warren jasné, že je to příležitost pro mne. Nakonec
z toho byl asi dvacetiminutový rozhovor. Bylo
to super, díky Bohu za to. Pak se vrátili ke sto-
lečku, kde stále seděla dívka – jejich kamarád-
ka – a zůstali ještě déle, celkem asi dvě hodi-
ny. To jsem vůbec nečekal. A takových lidí, co
s námi strávili víc času než nějakých pět minut
v rozhovoru, u kávy i u modlitby, bylo hodně.
Připravil Mirek Jersák
7 7