Page 10 - Časopis Rozsievač 2/2021

Téma a úvaha...

Šat samospravedlnosti Jak překonat strachy, které nás denně ochromují

a vysvobození

„Velmi se veselím z Hospodina, má duše Denně nás děsí a ničí nejrůznější strachy. jazyka ochutnám hořkou příchuť smrti. Ten-
jásá k chvále mého Boha, neboť mě oděl Sedím mezi ostatními lidmi, poslouchám to katalog strachů je moje tajemství. Dočas-
rouchem spásy, zahalil mě pláštěm sprave- a žvýkám žvýkačku, která už ztratila chuť. ná řešení mají své meze. Muž pokračuje ve
dlnosti jak ženicha, jenž si jako kněz če- Vpředu vstane muž se šedinami na spán- svém výkladu. Jeho slova dopadají na naše
lenku bere, a jako nevěstu, která se krášlí cích. Poctivá hlava venkovana. Umí se doce- záda jako jemný deštík, aniž by kdokoli pro-
svými šperky“ (Iz 61, 10). la dobře vyjadřovat a dívá se nám do očí. jevil sebemenší reakci. „Abychom přemohli
Nedávno jsem slyšela svědectví jedné sestry Bez dalších okolků s námi mluví o našem tento ochromující strach, uchylujeme se
(Jany), která se sdílela se svým životem. Žila strachu – nejen ze smrti. „Smrti se samo- k různým lstím, které ale fungují jen dočas-
zde na zemi v závislosti. V drogách, smilstvu, zřejmě nebojíte, té, co ukončí váš život. ně. Někdo lpí na pověrách, jiný střádá co
meditaci, depresi. Vybrala si tento způsob Ta je přece ještě daleko, o té ještě ani ne- největší obnos peněz, další chtějí na všech-
života a myslela si, že jí tak půjdou lépe řešit uvažujete. Ta smrt, co vám nahání strach, no zapomenout v množství požitků.
problémy. Vybrala si šat samospravedlnosti. je „drobná“ smrt, kterou můžete ochutnat A všichni, jak tu jsme, nejvíc lpíme na lásce
Řešila osobní věci sama, zatvrzele podle každý den. Například, když vás šéf ponižuje ostatních. Neustále tuto vzácnou pochout-
svých představ a podle toho také vypadal je- na poradě, když je na vás manžel hrubý ku vyhledáváme. Chybí nám jako narkoma-
jí šat. Ale Pán ji nenechal v jejích problémech a působí vám zármutek, když vás na ulici vy- nům. Kde jen můžeme, sbíráme drobky uz-
špinavou a samotnou. Nevzdal se jí a Jana děsí nějaký nevychovanec. Denně můžete nání, sebemenší důkazy citu, které by nás na
svědčila o cestě, kterou ji Pán Ježíš vedl k so- po malých troškách ochutnávat příchuť chvíli vytrhly z naší úzkosti.“ Muž nás chvíli
bě, do Jeho spravedlnosti. Vyprávěla, jak se a předchuť smrti, která na vás čeká, která pozoruje. „Ale žádný pozemský cit není
nakonec obrátila ke Kristu a On ji oblékl rou- vás už teď trochu ničí a trochu děsí. Bojíme s to přemoci náš strach ze smrti. Ani láska,
chem spásy. Prožívala těžké chvíle, když ji se všech těch každodenních drobných set- kterou k nám chová vlastní matka. Protože
Pán vytahoval z jedné závislosti za druhou, kání se smrtí a děláme všechno pro to, aby- láska lidí má ze své podstaty meze.
až se nakonec mohla vrátit zpět do práce. chom se jim vyhnuli. Utíkáme před nimi. Například: Nedokážeme milovat svého ne-
Procházela různými zkouškami víry, pozná- Já, stejně jako vy. Žádný člověk tomu ne- přítele, toho, kdo nám působí hluboké utr-
vala věrnost Boha, když ji vyvedl z depresí. unikne. Když se trochu zamyslíte, snadno pení. I láska, kterou chováme k těm, které
Pán Ježíš Kristus ji vysvobodil a Jana začala najdete věci, které vás děsí.“ milujeme, má své hranice: zastaví se, jakmile
žít normální život. Zdravotní sestra na oddě- Procházím si v duchu svoje vlastní strachy: se začneme bát smrti. Jedině láska Boží, ne-
lení, kam Jana pravidelně docházela, si za- Mám strach čelit svému otci nebo svým konečná a nepomíjející, nám může umožnit
psala, kdy Jana uvěřila v Pána Ježíše a kdy se společníkům ve firmě, když mám pocit, že překonat strach, který nás ochromuje.
všechno začalo zlepšovat. Ještě si ji pozvala mi šlapou na paty. Jedině láska Boží nám umožní překonat
druhý rok, aby se přesvědčila, že je opravdu Mám strach se na ulici poprat s chuligány strachy, které nás ochromují
v pořádku. Ale Jana pocítila Ježíšovu lásku nebo rozhněvanými lidmi. Tohle všechno je na mě moc abstraktní.
v srdci a svědčila o ní. Ví a cítí, že se už ne- Mám strach, že některý klient zruší svou za- Lituji, ale na filozofii moc nadaný nejsem;
chce podílet na skutcích tmy, touží žít pro kázku, která dlouhodobě živí naši firmu. tenhle vědní obor mě vždycky lekal. Řečník
Krista nejen proto, aby se Bohu líbila, ale pro- Mám strach z neúspěchu, který ohrožuje se odmlčí. Skončil s promluvou? Dívá se na
to, že se zamilovala do Pána Ježíše a hodlá mou sebedůvěru. nás se šibalským úsměvem. „Zamyslete se
pro Něj žít z lásky. Má dva pilíře: Modlit se Mám strach, že přijdu o všechno, že skon- dobře nad otázkou, kterou vám teď polo-
ráno, večer, i během dne a pravidelně si číst čím na ulici, že budu chudý, že nedokážu žím: Věříte, že vám může Bůh ve vašem ži-
z Bible. Jednou večer litovala, co v ten den uživit svoje děti. votě skutečně pomoci?
někomu špatného řekla. Modlila se při čtení Mám strach, že ztratím lásku své ženy, že Pozor, nemluvím o malé morální podpoře,
Božího slova a Pán jí odpověděl: Je žák uči- budu sám a nešťastný v nějaké ubytovně. ale o konkrétní, viditelné pomoci.“ Nikdo
teli na hanbu, když se učí písmeno? Nebo je Mám strach, že nezvládnu výchovu svých mu neodpoví. Stáhnu hlavu mezi ramena
syn otci na hanbu, že se učí chodit? Jana se dětí, nebo že se budu bezmocně dívat, jak a uhnu pohledem pro případ, že by ho na-
modlila: Znáš mě skutečně, Pane Ježíši? Ale se řítí do maléru. padlo, dát mi slovo. Řečník pokračuje:
Bůh jí skrze Písmo kladl na srdce: Vždyť já Mám strach ze dne, kdy mi zemřou rodiče. „A právě proto tady jsme. Přišli jsme, aby-
jsem Ti otcem a ty jsi to dítě, které se učí Jsem zavalený tolika strachy, že si připadám chom se s vámi podělili o své hluboce pro-
chodit. Není vždy jednoduché svléci toho zbabělý. žité přesvědčení, že Bůh dokáže změnit váš
„starého člověka“ a rozloučit se s předchá- A tohle je navíc můj největší strach: Přiznat život a osvobodit vás od strachu ze smrti.
zejícím způsobem života. Pán nás „přikrývá si, že jsem zbabělec, ubrečenec a měkota. Jak jsem už řekl, nemůžete přemoci svůj
pláštěm spravedlnosti jako ženicha, jenž si Tahle tři slova mi nahánějí hrůzu jako lvi, strach ze smrti tak, že se utečete do svých
jako kněz čelenku bere, a jako nevěstu, kte- s nimiž bych měl být zavřený v kleci. Jasně lásek, požitků nebo uznání. Jsou to jen pr-
rá se krášlí svými šperky“ (Iz 61, 10). rozumím tomu, co říká ten muž s venko- chavé náhražky. Jediný způsob, jak dosáh-
On učinil to, co je pro člověka nemožné. Jak vanskou hlavou: I mně se stává, že špičkou nout opravdového klidu, je být přesvědčen,
jinak můžeme sami svléci „starého člověka“ že vás Bůh miluje.“
a obléci si Krista? Janin příběh mi připomíná Všechno napomáhá k dobrému těm, kdo
temnotu mého předchozího života bez Kris- milují Boha
ta a následně moje vysvobození v Kristu, kdy Pro věřícího křesťana je důležité biblické za-
i mne oděl z Jeho milosti bílým rouchem Jeho slíbení, že „všechno napomáhá k dobrému
spravedlnosti. Jak úžasné je žít v Jeho lásce! těm, kdo milují Boha“ (Ř 8, 28).
Na Něj spoléhám a na Něj očekávám v každé Tedy, i když nás potká cokoliv těžkého a zlé-
situaci. „Oblečme se v Pána Ježíše Krista“ ho, pokud žijeme ve spojení s milujícím Bo-
(Ř 13, 14), aby naše duše jásaly k chvále na- hem, toto vše těžké může být paradoxně
šeho Boha, neboť nás oděl rouchem spásy. proměněno v definitivní dobro. Jen s Bohem
Kdo se k Němu obrátí, není ztracen, ale vys- můžeme svoje strachy překonat. Bez Něj to
vobozen. možné není.
Marie Horáčková T. B.
10 10