Page 13 - Časopis Rozsievač 2/2020

...a ze života baptistů

Časopisy

Prvním časopisem ve spojitosti s konvencí Pravda a Slavná naděje. Svou sekci v kon-
byl Zora, který vycházel jednou měsíčně ve venčním časopise mělo i mládežnické pe-
slovenštině. riodikum (Konvenční záblesky založené v r.
Bylo o tom rozhodnuto na Slovanské bap- 1939 a v r. 1941 nazváné Náš úkol).
tistické konvenci v roce 1912. Redaktorem Několik redaktorů se vystřídalo a časopis
byl zvolen Ján Kana. dosáhl pověsti duchovního, vzdělávacího
Roční předplatné bylo 25 centů, do Evropy a informatívního časopisu.
35 centů. V roce 1919 časopis přestal vy- V roce 1974 byl z názvu vypuštěn výraz
cházet. Téhož roku se členové konvence Pravda a časopis se začal jmenovat Slavná
rozhodli vydávat měsíčník Pravda, který byl naděje. Bylo také rozhodnuto, že bude vy-
těsné spjatý s Československou baptistic- cházet čtvrtletně a všechny náklady budou
kou konvencí. hrazeny konvencí.
První číslo Pravdy bylo vydáno v dubnu Od roku 1977 Slavná naděje vycházela kaž-
1920 Biblickým kroužkem československých dý druhý měsíc. Titul Slavná naděje byl v ro-
baptistických sborů v Chicagu. Tento časo- ce 1979 upraven na Glorious Hope – Slavná
pis převzala v roce 1922 Československá naděje.
baptistická konvence. V roce 1927 měl ča- Po dobu své existence časopis prošel mno-
sopis dvě sekce – slovenskou a českou. Ke hými změnami. vence v USA a Kanadě, spojující Čechy, Slo-
spojení Pravdy a Slavné naděje, mezideno- V současné době vychází čtyřikrát za rok. váky a další Slovany po celém světě.
minačních novin redigovaných Dr. V.J. Vítou, Glorious Hope – Slavná naděje je misijním
došlo v roce 1929, a tak vznikl časopis nástrojem Československé baptistické kon- Nataša Laurincová

povšimnutými pracovníky na Boží vinici. od člověka k člověku – tak, jak to dělala
Na koho myslím? Na kolportéry. prvotní církev. Ale šlo také o pronásledová-
Profesor teologie James Isambard Packer ve ní kolportérů, protože podle mandátů plat-
své práci „Evangelism and the Sovereignty of ných v té době na území Čech mohl být
God” (česky vyšlo jako „Evangelizace a Boží kolportér „kacířských” knih vymrskán, ale
svrchovanost”) vysvětluje, že veřejným hlá- také bez milosti utopen. Můžeme v této
sáním Ježíšova odkazu byli pověřeni všichni chvíli zmínit například šíření výtisků Bible
členové prvotní křesťanské obce – nikoli kralické a další literatury Jednoty bratrské.
pouze apoštolové. Všichni členové prvotní Bratrská tiskárna nebyla úřady povolena, by-
církve se tedy zapojili do šíření evangelia la umístěna na utajeném místě (nejprve do
na veřejných prostranstvích, na tržištích, od roku 1503 v Litomyšli, od roku 1515 v Mla-
města k městu, dům od domu, od člověka dé Boleslavi, od roku 1562 v Ivančicích
k člověku. u Brna a od roku 1578 na tvrzi v Kralicích)
Šíření psaného slova před vynálezem knih- a její výtisky byly považovány za kacířské.
tisku bylo pochopitelně značně omezené, V roce 1624 byl vydán pobělohorský reka-
nicméně zmínky o předvoji pozdější syste- tolizační patent, a tím byly postaveny mi-
matické kolportáže lze nalézt v naší i světo- mo zákon všechny protestantské církve,
vé historii. I když se jednalo spíše o šíření a tím i veškerá nekatolická literatura.
jednotlivých písemností. Můžeme zmínit A opět se setkáváme s „kolportéry”, tedy
například přelom 14. a 15. století, kdy čeští s těmi, kteří přecházeli tajně hranice ze sou-
Kolportéři dávno založené University Karlovy putovali gelickou literaturu, a především tzv. hallské
sedního Saska, aby přinášeli do Čech evan-
studenti především z teologické fakulty ne-
vydání kralického překladu Bible. Často
do Anglie, aby získali opisy prací oxfordské-
ho teologa Johna Wicliffa a po návratu do tímto způsobem s knihami přicházeli čeští
Vzpomínejte na ty, kteří vás vedli... „Mějte Prahy tyto opisy šířili mezi Pražany. Jméno protestantští emigranti, jako třeba Václav
v paměti ty, kteří vás vedli a kázali vám slo- prvního kolportéra těchto Wicliffových spi- Klejch (1678–1737) a Kristián Pešek
vo Boží. Myslete na to, jak dovršili svůj ži- sů na území Čech zůstává zahaleno tajem- (1676–1744). Pozvolné uvolňování ob-
vot, a následujte je ve víře!“ (Žd 13, 7) stvím. Jmenovitě jsou však známi univerzitní čanských a náboženských svobod ke konci
Část první studenti Mikuláš Faulfiš a Jiří z Kněhnic, kte- 19. století přineslo větší rozvoj kolportáže
Nedávno jsme si připomínali sto let společ- ří do Prahy přinesli několik Vicliffových knih. traktátů, knih, časopisů a také výtisků Bible,
né práce baptistů v Československu, v nově Pochopitelně, že k většímu rozšíření kolpor- ke konci 19. století dovezených do Čech
založené Bratrské jednotě Chelčického. táže došlo po roce 1440, po vynálezu tis- prostřednictvím biblických společností.
V historickém semináři jsme hovořili o růstu kařského lisu a tedy knihtisku. Bylo možné Pro mé dnešní téma je důležitým datem
našich sborů i v těch nejtěžších obdobích šířit již mnohem levnější tištěné knihy. Bě- 7. březen roku 1804, kdy byla založena
v životě našeho národa. Uvědomili jsme si, hem 15. a 16. století se formou kolportáže v Londýně „The British and Foreign Bible
že sbory rostly několika způsoby – vnitřní rozšiřovaly hlavně nejrůznější náboženské Society“ (BFBS) – Biblická společnost brit-
misií, činností misionářů ze zahraničí, pří- traktáty. Ovšem již v této době patřila prá- ská (někdy britická) a zahraniční a o 61 let
chodem reemigrantů... Významnou úlohu ce kolportéra k činnostem náročným a ne- později, tedy v roce 1865 byla založena
v šíření evangelia již od počátku měli také bezpečným. Náročným – to si umíme před- její pobočka v Praze, tedy přesněji řečeno,
bratři a sestry, o kterých se moc nemluví. stavit, nutnost nachodit pěšky mnoho biblický sklad této společnosti. Hlavním
Možná, že se o nich vůbec nemluví. Byli a mnoho kilometrů, od domu k domu, od posláním biblických společností – jak na-
věrnými, a přitom mnohdy naprosto ne- vesnice k vesnici, od městečka k městečku, povídá již jejich název – je rozšiřování Pís-

13