Page 29 - 2_studijní opora - modul 2

3.5 Řešení konfliktů

Konflikt je neoddělitelnou součástí sociální komunikace, dříve či později se s ním
setkáme. Předchozí kapitola o asertivním jednání popisovala možnosti, jak

některým konfliktům předcházet a bránit se manipulaci, na kterou jinak

reagujeme jako na vhozenou rukavici, a konflikt je na světě. Samotná existence
konfliktu však není problematická, pokud jsme schopni využít i konfliktní situace

ve prospěch sebepoznání i pozitivního vývoje sociálních vztahů. Pro týmovou
práci je stěžejní rozlišovat konstruktivní konflikty, které tým posouvají

v možnostech řešení a poznání rolí jednotlivců, již bylo zmiňováno, že podstatná
je zde role vedoucího. Umění analýzy a zvládání konfliktních situací patří k

základním dovednostem učitele, které by navíc měl rozvíjet a podporovat i u
svých žáků, osobní vzor učitele zde hraje významnou roli. V případě

destruktivních konfliktů je situace vždy složitější, opět velmi záleží jak na
dovednostech pro vedení týmu, tak i jeho složení a snahu přestát konflikt bez

ztráty motivace týmu nebo většiny jeho členů.

Společné prvky konfliktů:

 Čím jsou vztahy mezi konfliktními stranami těsnější a dlouhodobější, tím se

konflikt stává intenzivnějším.
 Konflikty se v „dobrých skupinách“ vyskytují.

 Konflikt s jinou skupinou má tendenci udržovat vnitřní soudržnost v této

skupině, ale zároveň snižuje toleranci k odlišnému chování členů.
 Konflikty hodnot jsou hůře řešitelné než konflikty vztahující se k dílčím

problémům nebo odlišným názorům.
 Nejsložitější pro zvládnutí jsou konflikty ohrožující sebeúctu. (Gillernová,

2012)

Příkladů konfliktů ze školního prostředí je velmi mnoho. Může jít o nedorozumění

nebo rozpory mezi učiteli a rodiči, učiteli a dětmi, učiteli navzájem a v neposlední
řadě mezi učiteli a jejich nadřízenými. Průběh konfliktu ovlivňuje typ problému,

29
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT