Page 9 - Časopis Rozsievač 10/2021

Svědectví z české redakce Rádia 7

Jsme pořád na cestě

Když se mě někdo ptá, kdy a jak jsem uvěřil, Jaksi se mi stále nedařilo. Sice jsem nějak cí- Rádio 7 je společný projekt internetové-
neodpovídá se mi snadno, protože se nedá til, že vztahy, které mají kamarádi kolem mě, ho a satelitního vysílání, za kterým stojí
říct, že bych někdy v Boha nevěřil. Přestože nejsou to pravé ořechové, že to není ta lás- česká a slovenská redakce TWR. V tomto
jsem vyrůstal v ateistické rodině a nikdo mi ka, kterou jsem si představoval, láska hlubo- seriálu představujeme skrze svědectví
o Bohu nikdy nic neříkal. ká, ale měli holku a já pořád ne. pracovníky české redakce této stanice.
Rodiče se rozvedli, když mi byly tři roky. Po- A tak jsem jedny prázdniny na vysoké škole Více o jejím vysílání na www.radio7.cz
druhé se maminka rozváděla, když mi bylo jednu dívku oslovil, psali
deset a mé sestře pět. Hodně domácích po- jsme si a nakonec se vzali. namluvit knihu pro Rádio TWR.
vinností včetně zodpovědnosti za sestru Před svatbou jsme ale To ještě nic o mé cestě s Pá-
pak připadly mně. Nevím, jestli to mohlo nežili v sexuální čistotě, nem nevěděl.
mít vliv na můj vztah s Bohem. Možná ve natolik jsem biblickými Ani to, že tuto stanici rád po-
smyslu, že se mě ujal. Celé dětství jsem totiž hledisky prodchnutý slouchám.
vyrůstal s pocitem, že jsou nade mnou oči, nebyl. Avšak někde uvnitř Na tento první kontakt s Rá-
které mi nedají ublížit, chrání mě a jsou stá- v sobě jsem cítil, že to diem TWR (ještě ne osobní,
le se mnou. Když se otočím, nemůžu je vi- není dobře. Nesetkal jsem knihu jsme točili v Lubošově
dět, protože se stále nacházejí v úhlu, kam se ale s nikým, kdo by mi studiu u něj doma a nahrávka
hlavu nevytočím. S nikým jsem o tom ne- vysvětlil, že na tento „hlas se do rádia jen poslala) jsem
mluvil a bral to jako samozřejmost. uvnitř” mám dát, mám jej později navázal i osobně a pra-
Když ve škole říkali, že Bůh není, že v Něho poslechnout. Chtěl jsem videlně a od roku 2000 do
věřili lidé dříve, chlapecky odvážně jsem opo- žít jako ostatní a toužil téwéerka a dnešního Rádia 7
noval: „Proč by nemohl být?” Byla to mož- jsem po lásce, po ženě. jezdím načítat křesťanské texty
ná i forma vzdoru. Dodnes, když někdo ně- Ona dívka se stala mojí a knihy. Jsem rád, že tím mohu
co ví příliš jasně a je si příliš jistý, mám snahu manželkou, ale nesdílela se mnou věci víry. Pánu sloužit, avšak i pro mě
jeho přílišnou jistotu zpochybňovat. A při- Narodil se nám syn. Kromě jiných rozporů jsou tyto cesty, texty a lidé tam, nesmírně
tom to, že jsou nade mnou „oči”, jsem sám hrálo roli i to, že jsem se ke vztahu s Bohem obohacující. Jsou pro mě přáteli – bratry,
bral jako samozřejmost, to mi divné nepřišlo. začal vracet a více chtěl uplatňovat principy, sestrami.
V dospívání jsem čichl k divadlu a četl knihy které jsem se z Bible dozvídal. Avšak ne asi V roce 2006 jsem se podruhé oženil. Moje
převážně s východní tématikou. zrovna moudře. manželka přijala také Ježíše za svého Pána
Vděčím mamince za to, že mě držela při ze- Moje první manželka si našla jiného muže a Spasitele a vydala Mu svůj život (je původ-
mi a nedovolila mi létat příliš v oblacích a požádala o rozvod. Přestěhoval jsem se ně z ateistické rodiny, také má jedno neú-
s hlavou plnou nejrůznějších teorií. A jí také do jiného města. Byl jsem sám, celou situaci spěšné manželství za sebou). Manželka má
vděčím za Nový zákon, který mi darovala, jsem velmi těžce nesl a jediný, kdo mi zbyl, z prvního manželství dva dnes už dospělé
když tehdy docházela do Církve bratrské. byl zase Bůh. Více jsem četl Nový zákon, ví- syny, já jednoho, spolu pak máme dalšího
Ta kniha byla pro mě zcela praktická, ne jen ce tíhnul k Pánu, probíral s Ním nejrůznější syna, desetiletého. Jsme členy Apoštolské
další intelektuální teorie. Pojmenovávala mi věci. A vyslovil přání, že bych rád sdílel to, církve, sboru Církev Jinak v Uherském Hra-
skutečnosti, jež jsem žil a viděl kolem sebe, co nacházím v Novém zákoně, s dalšími; dišti. Manželka se stará o knihovnu, já vedu
jazykem, kterému jsem rozuměl. cítil jsem, že potřebuju k dalšímu růstu po- chvály a když mi čas dovolí, snažím se roz-
S Něčím, co je nade mnou, jsem občas ko- dobně smýšlející lidi. A tak bylo zase jed- víjet dobré, přátelské, bratrské a pravdivé
munikoval, povídal si. nou „splněno”, o co jsem si sám požádal, vztahy u nás ve sboru, především mezi muži.
A teď jsem v Novém zákoně četl, že to je to co jsem zformuloval. Ocitl jsem se v církvi, Mojí profesí je celá léta herectví. To samo
podstatné - mít s Ním osobní vztah! V době tehdy R. O. F. C. v Šumperku. Potvrdil jsem o sobě by bylo na další vyprávění. Uvědo-
po Listopadu 1989 jsem četl všechny mož- svou víru přijetím Pána před církví a násled- muji si, že takováto svědectví o cestě s Pá-
né tiskoviny, které se tehdy na ulicích rozdá- ně křtem ve vodě. Obě tyto zkušenosti byly nem často působí jako z pohádky. I z toho
valy. Odepsal jsem kamsi do Švýcarska na pro mě nesmírně hluboké, silně jsem je pro- mého by se mohlo nabýt dojmu, jak to krás-
letáček podepsaný Andrej a Sára, že mám žíval a Pán mě provázel svým Slovem a vše ně dopadlo a jak to krásně všechno jde a je
zájem o zasílání dalších informací o Bohu. mi vysvětloval a procesy, které jsem prožíval v pořádku. Součástí toho všeho je ale také
A tak mě Andrej a Sára zásobovali. v nitru, pojmenovával až nadpřirozeně a jen mnoho bojů, nejistot, chyb, omylů, proher,
A já četl a rozšiřoval si rozhled. A při četbě a jen pro mě. Věděl jsem, že mě vede. zranění a bolestí. Jestli si čtenář pomyslí, že
jednoho takového letáčku jsem u své po- To mi bylo 27 let. Asi sedm let poté, co jsem jsme se například z prvního manželství pou-
stele na vysokoškolských kolejích poklekl, odevzdal svůj život Pánu na vysokoškolských čili a nyní je náš život křesťanská idylka, vy-
odevzdal svůj život Pánu Ježíši a přijal Jej za kolejích ve svém pokoji. vedu ho z omylu. Moc dobře si uvědomuji,
svého Pána a Spasitele. Mohl bych vyprávět dál a dál, co vše se ode- že je jen a jen Boží zásluha, že naše manžel-
Toužil jsem po dívce, po vztahu, po lásce. hrálo v mém životě a jak mě Pán provázel ství ještě existuje. Byly to jen Jeho zásahy,
a provází, jaké chyby které ukázaly cestu ze slepých uliček a bez-
jsem dělal a jak mi Pán východnosti, kdy jsme si byli jistí, že už je
znovu a znovu odpouš- konec a nic se napravit už nedá. To by bylo
těl a odpouští. také na další samostatné vyprávění.
O lidech, které poslal do Jsme pořád na cestě, pořád ve vztahu s Ježí-
mého života – za všech- šem, Jeho Duchem i nebeským Otcem.
ny snad jen zmíním man- Pořád v Jeho škole. A pořád chybující, omyl-
žele Luboše a Ivu Hlav- ní a často i hříšní lidé. Jen Jemu patří Sláva,
sovy, kteří mě kdysi oslo- že si nás i přesto k sobě povolal, přivlastnil
vili ke spolupráci a po- a u sebe drží!
sléze mi Luboš nabídnul Pavel Hromádka
9