Page 11 - Časopis Rozsievač 1/2020

Svědectví pracovníka české redakce Rádia 7
Informácie

Musím především děkovat

Pocházím z křesťanské ekumenické rodiny. učit chodit, začal jsem si připouštět, že Rádio 7 je společný projekt internetové-
Maminka s prakticky všemi příbuznými pa- bych se ještě mohl vrátit do života. Tehdy ho a satelitního vysílání, za kterým stojí
třila k Českobratrské církvi evangelické, ta- mne velmi silně oslovil jeden evangelijní pří- česká a slovenská redakce TWR.
tínek, opět s prakticky celou širokou rodi- běh, podobenství ze 17. kapitoly Lukášova V tomto seriálu představujeme skrze
nou, k Církvi bratrské. Tuto skutečnost jsem evangelia. Tam je napsáno: svědectví pracovníky české redakce této
vždycky vnímal jako veliký dar a přednost. Řekne snad někdo svému služebníku, který stanice. Více o jejím vysílání na www.
S jistou nadsázkou mohu povědět, že mám se vrátil z pole, kde oral nebo pásl: „Pojď si radio7.cz
dvě rodné církve, mateřskou a otcovskou, hned sednout ke stolu?“ Neřekne mu spíše:
a obě mám rád, v obou jsem doma (čímž „Připrav mi něco k jídlu a přistroj se k obslu- ha částí života. V září toho roku se z Monte
neříkám, že bych ty ostatní rád neměl). Ro- ze, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš Carla přesunula do Brna česká redakce
diče nás ale vždycky v průběhu roku vodili jíst a pít ty!“? Děkuje snad svému služební- Trans World Radia, bylo třeba najít nové
do CB, ČCE přišla na řadu hlavně o prázd- ku, že udělal, co mu bylo přikázáno? Tak pracovníky, aby se vysílání mohlo rozšiřovat.
ninách, kdy jsme s bratry bývali u babičky. i vy, když učiníte všechno, co vám bylo při- Byl jsem jedním z oslovených. Rozhodování
Všichni jsme nakonec zakotvili v CB. kázáno, řekněte: „Jsme jenom služebníci, nebylo vůbec snadné. Po roce přemýšlení
Mým prvním a hlavním zájmem od skuteč- učinili jsme to, co jsme byli a modliteb jsem musel připus-
ně nejrannějšího dětství byl hmyz. Ten mne povinni učinit.“ tit, že zvěstování evangelia je
lákal, zajímal, tomu jsem věnoval většinu Já měl v nemocnici trochu v nové době naléhavější než si-
svého volného času. Ten mne pak také pro- jiný překlad; ta slova, která ce krásná, ale přece jen ne tak
vázel celou první polovinou mého života, máme v českém ekumenic- akutní muzejní práce. S entomo-
jak ještě povím dále. kém překladu vyjádřena slo- logií jsem se rozloučil a upadl
Boží osobní pozvání k následování jsem za- vy jsme jenom služebníci, se do spárů hromadných sdělova-
slechl víckrát. To rozhodující, na které jsem tam dala chápat: jsme zbyteč- cích prostředků.
pak i odpověděl, zaznělo při kázání Jana ní služebníci. Však v originál- V TWR jsem strávil jako za-
Urbana na evangelizačním shromáždění ním řeckém textu je napsáno městnanec více než sedm let,
v roce 1971. Zřetelně jsem vnímal Boha, vy- δουλοι αχρειοι εσμεν, jsme pak jsem přešel do Rady TWR-
jadřujícího svůj zvláštní zájem i o mne. Vě- neužiteční služebníci. To -CZ, kde působím dodnes. Ta
děl jsem, že i já mám zájem o Něho, že bylo něco, co mne neobyčej- forma spolupráce ale není dů-
s Ním chci žít. Zareagoval jsem na vyslove- ně potěšilo – a těší dodnes. ležitá, podstatné je, že v TWR
nou výzvu a dal své rozhodnutí odevzdat Tenkrát jsem si uvědomil jsem doma. Tým lidí, vděčných
svůj život Bohu najevo veřejně. pravdivost těch slov: Byl za spásu a toužících sloužit
Byla to tehdy reakce na zřetelný Boží zájem, jsem zbytečným služebníkem. Do té doby Kristu i posluchačům, to je prostředí, jaké se
nepotkal jsem tenkrát ještě svůj hřích. K je- jsem pro svého Boha prakticky nic neudělal, jen tak nenajde. Ve chvílích všelijakých po-
ho poznání jsem potřeboval Boží školu. nic mu nepřinesl, byl jsem naprosto neuži- chybností a životních krizí se mi tým kolegů
A Pán Bůh mne jí provedl. Postupně mi od- tečný. A přece jsem mu stál za to, aby mne z TWR (vedle týmu Evangelizačního odbo-
haloval věci, které jsem nevnímal či nedělal vrátil do života a ještě mi dal šanci. ru Církve bratrské, ke kterému jsem rovněž
dobře a postupně mne učil takové situace Současně jsem si uvědomil, že žádné mé patřil) stal zásadní oporou a pomocí.
řešit. schopnosti nejsou žádnou mojí zásluhou. V době, když už byl tým redakce TWR-CZ
Mým asi největším problémem, který jsem Nemám se čím chlubit, všechno, co dokážu, docela stabilizovaný, se na mne obrátili pra-
si ovšem neuvědomoval, byla určitá pýcha. je jen Boží dar. Pán Bůh mi ho dal, může mi covníci náboženského vysílání České tele-
Ve škole se mi vždycky dařilo, studium mne ho ale v jediném okamžiku zase vzít. Jistě, vize s prosbou o záskok za mateřskou do-
bavilo a zdálo se mi snadné. Ve třídě jsem mám s ním dobře hospodařit, to je na mně, volenou. Vnímal jsem opět akutní potřebu
sice nikdy nebyl úplně nejlepší, mezi pár ta schopnost je ale ničím nezaslouženým pomoci zvěstování evangelia, a na jejich
nejlepších jsem ale patřil vždycky. Díky skvě- darem. Nejsem o nic lepší než kdokoli prosbu jsem kývl. Ze zástupu za mateřskou
lým učitelům jsem se mohl od páté třídy po- z těch, kterým Hospodin takovou schop- se stalo 13 let, během kterých jsem praco-
hybovat v akademickém světě, ať už v pro- nost nedal. A pokud ji dal mně, pak ne kvůli val jak dramaturg náboženských pořadů,
středí Přírodovědeckého klubu, Přírodově- mně samotnému, ale kvůli ostatním lidem ale příležitostně i jako scénárista, moderá-
decké fakulty brněnské univerzity či v En- kolem. Jsem povolán jim sloužit, stejně jako tor, režisér či vedoucí Centra náboženské
tomologické společnosti Československé každý jiný z nás. Nikdo tu nejsme sami pro tvorby brněnského studia ČT. Dostalo se
akademie věd; členem této společnosti sebe. mi výsady spolupracovat s pozoruhodnými
jsem se stal v 15 letech. Docela jsem si na Když jsem odcházel z nemocnice, propou- lidmi, iniciovat a s pomocí kolegů i dostat
tom všem zakládal. štějící lékař mluvil o zázraku. Byl jsem si to- na obrazovku pořady jako Exit 316, Zákla-
Na začátku druhého ročníku vysoké školy ho dobře vědom. Zázrak pak pokračoval: dy, Za obzorem, dokumenty Luboše Hlavsy
(studoval jsem agronomii na Vysoké škole dokončil jsem školu a pak řadu let pracoval Hrabě Zinzendorf, Pod ochranou Žerotínů,
zemědělské v Brně) mne na ulici srazilo au- jako profesionální entomolog; nejprve ve David Zeisberger a mnoho dalších pořadů.
to. Zpočátku to vypadlo dost beznaděj- výzkumném ústavu, později v Moravském Mohl jsem režírovat dokumenty z Izraele
ně, diagnóza mluvila o poškození čelních muzeu. Na půdě sboru Bratrské jednoty z volného cyklu Po stopách... atd. V tom
mozkových laloků a o rozsáhlém krvácení baptistů v Brně jsem začal pracovat s rom- všem jsem vnímal veliké Boží požehnání.
do mozku. Ležel jsem v nemocnici na půl skými dětmi; ta práce trvala 18 let a natrvalo V květnu roku 2009 jsem byl poprvé zvolen
těla ochrnutý a nepočítal jsem, že bych z ní mne spojila s brněnskou romskou komuni- do Rady Církve bratrské a ještě toho roku
ještě někdy odešel. Přijal jsem to jako konec tou. Mnoho jsem se tam naučil. Oženil jsem se stal jejím místopředsedou. V této
svého života. jsem se, narodily se nám dvě dcery. Začal službě pokračuji dodnes, v roce 2013 se ale
Když se pak po nějaké době začala moje si- jsem pracovat ve staršovstvu našeho sboru. ukázalo, že tuto práci už nelze dělat vedle
tuace pomaličku zlepšovat, když se mi začal Zdálo se, že se v mém životě už nic zásad- civilního zaměstnání. V České televizi jsem
vracet cit a hybnost nejprve do ruky a pak ního nezmění. podal výpověď a přešel do církevní sužby
i do nohy, když jsem se znovu mohl začít Pak přišel rok 1989 a s ním proměna mno- na plný úvazek.
11