Page 59 - 2_studijní opora - modul 11

 Vlásečnicové krvácení

Příznaky:

Vnější tepenné krvácení: nejnebezpečnější druh krevní ztráty. Typickým
projevem je rytmicky pod tlakem vytékající či vystřikující jasně červená

krev.

Vnější žilní krvácení: volně vytékající tmavá krev, která z rány volně

vytéká. Takové krvácení většinou nevede k bezprostřednímu ohrožení

života.

Vlásečnicové krvácení: poranění nejjemnějších cév. Toto krvácení není
pro dítě z hlediska krevní ztráty nebezpečné, většinou se zastavuje po

několika minutách samo.

Postup první pomoci: poraněné dítě posadíme nebo položíme a
krvácející část těla zvedneme do výšky. V případě život ohrožujícího

krvácení z velké tepny (krční, stehenní, pažní) stiskneme poraněnou

tepnu prsty přímo v ráně - je to nejrychlejší a nejúčinnější způsob zástavy

krvácení. Vhodné je obalit prsty kapesníkem nebo mulem (ne za cenu
větší časové prodlevy), který ránu lépe utěsní a ruka z rány nesklouzne.

Pokud se podaří krvácení tímto způsobem zastavit, stisk ruky

nepovolujeme až do příjezdu ZZS. V případě tepenného krvácení z

okrajové části končetiny je možné si před definitivním ošetřením rány

vypomoct stisknutím tzv. tlakového bodu. Je to místo, kde tepna leží v
blízkosti kosti, proti které se stiskne a takto se uzavře přívod krve do

poraněné části těla. Nejvíce je při poranění na horní končetině využíván

pažní tlakový bod, který se nachází na vnitřní straně paže. Nutné je tedy
stisknout tuto tepnu proti pažní kosti. V případě poranění na dolní

končetině je možné využít tlakový bod stehenní, ležící v třísle. Dalším

postupem (variantou) je, přiložení na ránu, tlakového obvazu. Tlakový

59
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT