Page 7 - Časopis Rozsievač 4/2019

Tretie prikázanie

Nebudeš zneužívat jméno Hospodinovo

Už jako předškolního chlapce, kdy jsme ještě žili v Polsku, to se „V jedné obci žil již starší mladík, hejsek a domýšlivec, který si ve své
mnou vždycky to cuklo, když někdo z tamních lidí hlasitě zaklel: tělesné síle počínal velmi frajersky a vyzývavě. Byl to navíc „nezna-
„Jezus, Maryo, Do Boga, rety! Jak Boga kocham! Do Boga jedynego! boh“ a hanebný posměvač vůči Božímu svatému jménu a všemu,
Ani za Boga nie!“ a podobně. Už z nedělní školy jsem věděl, že jmé- co bylo pobožné a slušné. Tím jen zdůrazňoval svoji namyšlenost
no Bůh je něco vážného, s čím si nikdo nesmí hrát jako se slovy říka- a nadřazenost. Přesně podle novozákonního slova: „Boha se nebál
del. Když jsme se po 2. světové válce jako reemigranti z Polska vrátili a lidí nestyděl.“
zpět do Čech, do země otců, zjistili jsme, že i tady je tentýž hříšný Jednoho rána procházel obcí, kde pracovala skupina mužů, na které
nešvar a zlozvyk, „braní Božího jména nadarmo“, čili hřích zneužívá- zahlaholil svým mocným hlasem, a z úst vychrlil několik posměšných
ní Božího svatého jména. A to většinou jako určitý druh klení, jež poznámek. Chtěl nějak ponížit tuto skupinu dělníků.
v rozčilení a zlosti člověk metá do svého okolí svými ústy. Oni ho však napomenuli, aby se krotil, aby nemluvil tak bezbožně
Toto všechno se děje vlastně proti Bohu, kdy lidské klení je absurd- a dal pokoj aspoň Pánu Bohu a neklel. To jej uvedlo do takové ráže,
ně neseno Božím jménem, které je takto strašně hanebně zneužíva- že se jen podíval k nebi a vyzývavě zvolal: „Jen ať pánbíček sestoupí
no. - Proto se vůbec nedivme, že tu Hospodin ve svém třetím přiká- z nebíčka, pokud vůbec nějaký je, a mě potrestá!“
zání mluví o odvetě, o následném trestu (Gen 20, 7). Tu z té skupiny vystoupil jeden statný pracovník, přistoupil k posmě-
Podíval jsem se do hebrejské Bible na původní znění tohoto slovesa vači a udeřil ho tak silně do ramene, že se svalil na zem. To učinil vě-
„brát nadarmo; zneužívat“. Tam je velmi krátké slovo; má pouze dvě řící evangelík. Posměvač se uraženě hájil, že je přece psáno, že Bůh
písmena: „šv“. S punktací se vyslovuje „ šav“, co znamená = darem- bude trestat a ne evangelík. Ten mu však řekl: „Bůh nemusí sestu-
nost, nicota, rouhavost. Takto daremné, nicotné a rouhavé se Božím povat z nebe. Bůh má na zemi své lidi, kteří jsou schopni a ochotni
očím jeví lidské počínání při znesvěcování Božího jména, je-li takto potrestat bezbožníka, který nestydatě zneužívá Boží svaté jméno.“
hanobeno. Toto hanebné zneužívání sahá svými kořeny až do oblas- Na závěr kladu zkušební otázku: Jak zní první prosba modlitby
ti černé a bílé pohanské magie, kde se děly dokonce pokusy s čaro- Páně? Na prvním místě? „Otče náš, posvěť se jméno Tvé...“
váním, doslovně pomocí magického zneužívání Božího jména! Ano, modleme se, aby se tak dělo. Máme v tom dnes velké manko.
A to různým proklínáním a zaklínáním. Viz šamanismus. Ve starověku Jeden pisatel biblického komentáře napsal: „Je možno říci, že pro
byla praktikována magie babylonská, řecká, egyptská a všech ostat- nás, věřící, není příznačné zneužívání Božího jména, nýbrž to, že ho
ních národů. Také odtamtud Izraeli hrozilo toto duchovní nebez- nepoužíváme vůbec. Boží jméno je dnes stahováno z oběhu jako
pečí. Všechno to hraničí s okultismem, který sahá až do naší doby. stará mince.“ Kéž nás to hluboce osloví!
Proto je Boží 3. přikázání tolik aktuální i dnes. Dnešní tuhý ateismus Napsal br. kazatel R. Novák
to jen dotvrzuje. Třetí Boží přikázání má trvalou platnost. Jak trou-
fale, nadutě, bezmyšlenkovitě, bídně, urážlivě, nevychovaně a nein-
teligentně tyto věci přec vypadají! Bez špetky studu, natož bázně!
Porovnejme vše například s pokorou Abrahámovou, tolik důstojnou,
když oslovuje Pána Boha a říká: „Dovol mi, Panovníku, promluvit, ač
jsem prach a popel“ (1 M 18, 27). Chtěl bych tu k tomu připojit udá-
lost, která se vskutku stala, jak mi ji vyprávěl br. kazatel D. Šaling.

Strážime svoje meno

V posledných rokoch svojho učiteľského zákonov prichádza
povolania som sa stretával aj s ťažšie zvlád- odplata hneď. Keď
nuteľnými deťmi. Jeden taký malý chlapec som ešte pracoval kých ľudí, ktoré sú našou budúcnosťou, sú
z ničoho nič v triede skríkol a robil pri tom vo výrobe, stačilo iba trochu nepozornosti duchovne zanedbávané a nevedú ich k to-
prudké pohyby. Tým narušoval pokojnú at- a už som mal úraz na palci pravej ruky s mu, aby si tie najväčšie hodnoty života uk-
mosféru, aká je potrebná pri vyučovacom následkami na celý život. Ale v duchovnej ladali do pamäti a do srdiečok. Nevedú ich
"
procese. Na usmernenia ani pokyny nerea- oblasti človek často nič nepociťuje. Božie k tomu, aby sa učili dôležité pravdy zo Svä-
goval a argumentoval tým, že „veď čo sa mi slovo hovorí, že preto, že odplata nepri- tého písma naspamäť. Pán Ježiš povedal:
môže stať?“ Tak som mu raz na to odpove- chádza hneď, sú srdcia ľudí náchylné robiť „Nebo a zem sa pominú, ale moje slová sa
dal, že môže stratiť meno. Také niečo zrej- zlé. Všeobecne sa o Bohu vie len veľmi nikdy nepominú“ (Mt 24, 35). Milí rodičia,
me ešte nepočul, preto ostal prekvapený málo aj medzi kresťanmi. V našej spoloč- starí rodičia, učitelia a všetci, ktorí máte
a tiež zvedavý, čo to znamená. Keď som mu nosti sú predstavy o Bohu neuveriteľne po- možnosť tráviť čas s deťmi! Ak chcete pre
vysvetlil, že to znamená stratiť dobrú povesť krivené a falošné. Rick Warren povedal, že: túto mladú generáciu naozaj len to najlep-
a úctu vo svojom okolí, uvedomil si novú „Boh je väčší a lepší, ako si dokážeme šie, investujte do nich tieto večné hodnoty.
pravdu a prejavilo sa to aj v jeho správaní. predstaviť.“ Ak budeme takto o Bohu roz- Ak sú deti šikovné naučiť sa všeličo možné,
Všetci si strážime svoje meno, aby sme mýšľať, je to cesta k posväcovaniu Božieho prečo nie aj citovať dôležité pravdy z Božie-
vyzerali v očiach ľudí čo najlepšie. Ale ako mena. Aj malý chlapec pochopil, že stratiť ho slova? Učte ich svojím osobným príkla-
je to s Božím menom? Keď Pán Ježiš učil svoje meno – dobrú povesť, znamená niečo dom, rozhovormi a múdrym vedením tieto
svojich učeníkov modliť sa, povedal, aby vážne, čo vzbudzuje rešpekt a bázeň. Deti večné pravdy, ktoré nikdy nepominú, nikdy
hovorili: „Náš Otče, ktorý si v nebesiach, už od útleho veku neraz prekvapujú svojimi nestratia na cene ani na aktuálnosti.
nech sa posvätí tvoje meno!“ (Mat 6, 9) schopnosťami a rodičia potom rozprávajú, Potom výraznou mierou prispejete k tomu,
Podľa Biblického slovníka znamená Božie čo všetko už dokážu. Často ich však učia že bude menej ťažko zvládnuteľných detí,
meno samotnú podstatu Božiu. Preto iba veci bežného života. V poslednej dobe ktoré robia svojmu okoliu problémy, a viac
každé znevažovanie Božieho mena je veľmi som bol nepríjemne prekvapený, keď som si dobre vychovaných. A čo viac, Božie meno
nebezpečné. Za znevažovanie, ignorovanie všimol, že deti, ktoré sú najotvorenejšou bude vo väčšej úcte.
či len jednoduché zanedbanie fyzikálnych a najformovateľnejšou skupinou zo všet- Ľubomír Počai
7 7