Page 45 - 2_studijní opora - modul 11
P. 45
spánkového režimu u dětí a vyvarování se extrémní fyzické i psychické
zátěže. Rodiče by měli pečlivým pozorováním dítěte zjistit, které okolnosti
vedou ke zvýšenému výskytu záchvatů, a poté se ve spolupráci s učiteli
snažit dítě těchto vlivů uchránit. Pokud dojde k nasazení medikace, je
nutné jejich dlouhodobé pravidelné užívání. I krátkodobý výpadek v
medikaci může mít za následek vznik záchvatu.
Vzhledem k tomu, že farmakologická léčba vyžaduje dlouhodobé
a pravidelné užívání antiepileptik, mohou rodiče požádat učitele
o dohled např. nad polední medikací. Tyto léky však někdy mají vedlejší
účinky, které ovlivňují výkon dítěte ve škole. Žák může být v důsledku
užívání antiepileptik unavený, ospalý, apatický, hůře se soustředit. Může
ale být i nadměrně aktivní, nepozorný a roztěkaný. Mohou se také
projevit poruchy kognitivních funkcí (paměti, pozornosti, myšlení,
koncentrace, schopnosti plánovat nebo organizování činností).
U některých nemocných, jejichž stav není možné medikamentozně
kompenzovat, lze potíže řešit i chirurgicky – odstraněním epileptického
ložiska. Jedná se však o vysoce odborný zákrok, kterým se zabývají
výhradně specializovaná epileptologická centra.
U dětí s epilepsií je hlavním cílem především zajištění co největšího
rozvoje osobnosti takto nemocného dítěte. Tento rozvoj by měl dětem a
žákům s epilepsií umožnit úspěšné pracovní i společenské uplatnění.
Jedním z předsudků, který měl velký vliv na chápání epilepsie jako
nemoci, byl názor, že epilepsie je duševní choroba nebo onemocnění,
které vede ke ztrátě duševních schopností a snižuje inteligenci
nemocného. Všechny tyto předsudky byly moderní vědou dávno
vyvráceny.
45
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

