Page 46 - 2_studijní opora - modul 11

5.2 Denní režim epileptika

Základem „epileptické“ životosprávy je u dětí pravidelný denní rytmus

s dostatkem spánku, zejména v noci, a omezením fází usínání

a probouzení během dne na co nejmenší míru. Neznamená to však, že

by těmto dětem neměl být dopřán odpolední odpočinek. Dítě s epilepsií
by nemělo být vystavováno extrémní zátěži, a to jak fyzické, tak i

psychické. Děti s epilepsií, na rozdíl od často tradovaného, nevyžadují

zpravidla žádná speciální dietní opatření a není třeba jim zakazovat

požívání žádných specifických potravin (čokoláda, kakao apod.). Je
vhodné zjistit od rodičů, jaký má dítě denní režim doma, a pokusit se mu

přizpůsobit jeho režim ve škole (školce - odpolední spánek).

5.3 Kvalita života u dětí a dospívajících s epilepsií

Jednotlivá specifika epileptického žáka, vyplývají ze zásadní věci, která
vyplývá ze samotného onemocnění, jež má záchvatovitou povahu.

Jedná se o frekvence záchvatů a jejich závažnost. To jsou dvě důležité

veličiny, které korelují s kvalitou života, která je vztažena ke zdraví.

Další neméně důležitou věcí je skutečnost, že děti s epilepsií ovlivňují
sociální, psychologické, behaviorální, školní a kulturní faktory. Ačkoliv se

tyto faktory výrazně liší mezi jednotlivými osobami, mají významný vliv na

kvalitu života postižených jedinců. Věk počátku onemocnění, strach ze
záchvatu a obava ze zranění jistě významným způsobem ovlivňují kvalitu

života takto nemocných dětí.

Faktory korelující s nízkou kvalitou života u adolescentů zahrnují délku

trvání epilepsie, užívání velkého množství antiepileptik, závažnější toxicitu
léků a psychopatologii rodičů (Abiodun, 2006).

Stevanovic (2007) hovoří o tom, že větší užívání antiepileptik a obavy z
opakujících se záchvatů se podílely na horší kvalitě života. Dopívající,

46
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT