Page 25 - 2_studijní opora - modul 11

3.2 Etiologie, rizikové faktory vzniku obezity. Prevence a terapie obezity
v dětském věku.

Rozdělení obezity podle míst nakupení tuku (androidní a gynoidní typ)

není v dětském období důležité, protože u dětí se stavba těla mění podle

věku a i v závislosti na pohlaví (v období prepubertálním a pubertálním).
Vlivem pohlavních hormonů se totiž mění složení těla u dívek i chlapců.

Z toho důvodu se u dětí jedná spíše o tzv. primární obezitu, která je

způsobena nadměrným přísunem potravy a zároveň nedostatečným

výdejem. Ve výjimečných případech se však může jednat o ryze
geneticky podmíněnou obezitu, kam se řadí mendelovsky děděné

syndromy (např. Praderův – Williho syndrom označován jako PWS,

Bardetův-Biedlův syndrom značen jako BBS, atd.) a monogenní formy

obezity, které označují mutace jednoho genu. (Pařízková, Lisá, 2007)

Primární obezita je nejčastějším typem obezity. Nejčastějšími příčinami je

nadměrné množství stravy, přijímání stravovacích zlozvyků od rodičů,

nízký energetický výdej, stres, klimakterium a dědičnost. Příčinami
sekundární obezity bývá nejčastěji porucha štítné žlázy nebo následek

psychogenní poruchy příjmu. Dalšími činiteli mohou být psychologické

faktory, ať již jde o stres emoce či nudu a velký význam má i vliv rodiny a

socioekonomické vlivy. (Janečková, 2015, s. 10-11) Dále sem můžeme

zařadit prenatální rizikové faktory, kde záleží na stavu výživy těhotné
ženy, jejímu metabolismu glukózy, kouření, dále pak na porodní

hmotnosti a způsobu kojenecké stravy. Hypertrofiční novorozenci, děti

matek s diabetem či obezitou jsou více ohroženi vznikem metabolického
syndromu. (Hainerová, 2009)

Autor Fořt ve svém díle dokonce uvádí: „Obávám se, že nejzákeřnější a

vlastně jedinou skutečnou příčinou dětské obezity je řetězová reakce,

25
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT