Page 4 - 2_studijní opora - modul 1
P. 4

2 ADAPTACE ZAČÍNAJÍCÍHO UČITELE


                  Začínající učitel vstupuje do školy s určitou adaptabilitou a očekává se od něho,
                  že se rychle adaptuje, tedy že se rychle přizpůsobí novému prostředí a zvládne

                  nároky, které jsou na něj kladeny už od prvního dne. Výsledným stavem procesu

                  adaptování je adaptovanost, která značí stabilitu, zakotvení.

                         Proces pracovní adaptace začíná adaptabilitou a končí adaptovaností.
                  (Obrázek 1). Adaptabilitu chápeme jako soubor předpokladů člověka, jejichž

                  cílem je zvládnutí nároků pracovní činnosti.

                         Jakmile  začínající  učitel  dosáhne  pracovní  adaptace,  neznamená  to

                  automaticky i to, že dosáhl sociální adaptace. Při pracovní adaptaci začínající
                  učitel  získává  přehled  o  chodu  školy,  poznává  strukturu  pracovních  vztahů

                  v systému,  obeznamuje  se  s legislativou  a  podobně.  Kromě  toho  můžeme
                  sociální  adaptaci  (social  adaptation)  chápat  jako  proces  přizpůsobení  se

                  člověka novým sociálním podmínkám, sociálním vztahům.

                         Začínající učitel většinou citlivě prožívá nástup do nového prostředí. Pro

                  někoho je přirozená dominance, jinému submise a někdo se nachází na škále
                  někde mezi tím. Nezáleží však jen na tom, jaký učitel je a jak nové situace prožívá,

                  ale i na tom, o jaké situace jde a v jakém sociálním prostředí se nachází.

                         Začínající  učitel  své  adaptační  styly  může  měnit  vzhledem  ke  svému
                  osobnostnímu nastavení, situaci, v níž se nachází a k prostředí, které ho aktuálně

                  obklopuje.

                         Při  nástupu  do  školy může  ředitel/ka  školy  rozhodnout  o  tom,  že  přidělí

                  začínajícímu  učiteli  tzv.  uvádějícího  učitele,  nebo  mentora.  Společně  si  oba
                  aktéři  vztahu  mohou  vytvořit  projekt  vlastního  adaptačního  vzdělávání.

                  V případě volby mentora jde o citlivý proces, protože by mělo jít o zkušeného a
                  kvalitního učitele, který má potenciál k tomu, aby mladšího kolegu mohl odborně

                  vést  a  pomáhat  mu.  Je  však  také  důležité,  aby  to  byl  člověk,  který  dokáže

                  přijímat zpětnou vazbu i od svého mladšího kolegy.



                                                                                                      4
                                             Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

                                                                             Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT
   1   2   3   4   5   6   7   8   9