Page 4 - 2_studijní opora - modul 16
P. 4

ÚVOD




                  Základním  východiskem  v  problematice  reálné  spolupráce  školy  a rodiny  je

                  fakt, že každý učitel pozná a chápe argumenty, kvůli nimž má s rodinami svých
                  žáků spolupracovat, zároveň si uvědomuje i možné limity těchto snah. Druhým,

                  takřka  fatálním  prvkem  tohoto  tématu  je  skutečnost,  že  umí  toto  poznání
                  aplikovat  a  s rodiči  komunikovat,  kooperovat  tak,  aby  spolupráce  byla

                  akceptovatelná pro obě strany. Snaha vyhnout se nepříjemným, až konfliktním
                  vztahům  znamená  neustále  hledat  efektivní  možnosti  pro  budování  zdravých

                  vztahů.  Je  přitom  zřejmé,  že  tato  snaha  by  měla  vyvěrat  z iniciativ  konkrétní

                  školy, konkrétního učitele a učitelky. Předkládaný materiál má těmto záměrům
                  pomoci.

                  Vztah školy a rodiny se rozvíjí jak na institucionální – skupinové, tak i personální

                  úrovni. Obsahy takto diferencovaného vztahu se mohou přirozeně lišit. Mohou
                  se  týkat  vyučování  stejně  jako  témat  zdánlivě  s vyučováním  nesouvisejících.

                  Vztah  obou  entit,  školy  a  rodiny,  se  může  tematizovat  ve  vazbě  na  cíle
                  vzdělávání  či  politické  ideologie.  Pro  tuto  problematiku  jsou  zajímavá  také

                  individuální  specifika  žáků,  rovněž  i  potenciality  jeho  rodinného  prostředí.
                  Problematika  tedy  zahrnuje  širokou  škálu  otázek.  V předkládaném  textu

                  nemáme možnosti ani ambice všechny z nich zachytit a analyzovat. Dotýkáme

                  se základních témat, která se s problematikou spolupráce školy a rodiny pojí.
                  Předmětem naší pozornosti je vztah rodiny a školy na preprimárním a primárním

                  stupni. Spolupráce školy a rodiny v tomto věku dítěte má svá specifika. V textu
                  je  tedy  třeba  vidět  za  všeobecnými  označeními  škola,  rodina,  dítě,  žák

                  především  učitele,  většinou  učitelky  mateřských  a  základních  škol  na  jejich
                  primárním stupni, děti a žáky přibližně ve věku od 3 do šesti a poté do 10 let.

                  Důležitým  prvkem  objasňovanému  vztahu  jsou  samozřejmě  zákonní  zástupci
                  těchto  dětí,  v práci  jsme  se  omezili  na  rodiče  (převládající  ve  školách),  kteří

                  vstupují do tohoto vztahu na personální úrovni.



                                                                                                      4
                                             Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

                                                                             Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT
   1   2   3   4   5   6   7   8   9