Page 31 - 2_studijní opora - modul 11

Školní tělesná výchova je dotována 2 – 3 hodinami týdně, což vůbec

nestačí skutečné potřebě pohybu dětí. Děti by se ve skutečnosti měly

pohybovat alespoň dvě hodiny denně. Je důležité také zmínit, že školní
tělesná výchova by měla u dětí rozvíjet tělesnou zdatnost, bez stresu z

neúspěchu a s pochopením pro ty tělesné aktivity, pro které má dítě

předpoklady. Zaměření na maximální tělesný výkon do školní tělesné

výchovy nepatří, je to spíš záležitostí sportovních oddílů. (Mejzlíková, 2014,
s. 25)

3.4 Pedagogicko-psychologický přístup učitele k dítěti s touto diagnózou
Po vstupu do školy nastává změna v sociálních vztazích. Dítě navazuje

vztahy jak s učitelkou, tak s novými spolužáky. Spolužáci a vrstevníci

získávají pro dítě značný význam. Jsou vytvářeny vztahy kamarádské a
přátelské, ale také vztahy založené na antipatii, soupeření a agresivitě.

Při navazování nových vztahů velmi záleží na předchozích zkušenostech

dítěte v sociální interakci a komunikaci. Velmi často bývají skupinou

vrstevníků negativně hodnoceny pohybově neobratné děti, hlavně
chlapci. Po nástupu do školy je dítě a výsledky jeho školních činností

průběžně hodnoceno učitelem, spolužáky i dítětem samotným na

základě hodnocení druhých. Formy hodnocení dítěte ovlivňují rozvoj

dítěte, převážně jeho sebehodnocení a sebepojetí. (Čáp, Mareš, 2007;
Cihlářová, 2014, s. 22)

Aby se žák se zdravotním znevýhodněním socializoval, je třeba ho

začlenit do běžného školského systému a pracovního i společenského

života. Škola a rodina jsou nejvýznamnějším faktorem, který má vliv na
harmonický vývoj všech složek osobnosti dítěte. Aby se dítě s určitým

typem postižení nebo znevýhodnění harmonicky vyvíjelo, je důležité

zařadit ho mezi zdravé vrstevníky. Tím dochází k zamezení psychických
bariér mezi žáky se zdravotním postižením a bez postižení, protože při

31
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT