Page 18 - 2_studijní opora - modul 12

Příklad: Určení modu

V souboru dat, která byla uvedena v souvislosti s určováním mediánu (14, 3, 18,
4, 8, 18, 4, 6, 8, 10, 8) je modem hodnota ˆ x 8 (hodnota 8 je v souboru dat

nejčastější).

V případě tabulky četností s intervaly lze modus vypočítat přibližně jako střed

intervalu s největší četností. Přesněji lze modus stanovit na základě grafické nebo
početní interpolace (srov. Chráska, 2007, s. 51).

Podobně jako medián je i modus nezávislý na extrémních hodnotách měřené
veličiny. Slouží většinou jen jako provizorní charakteristika polohy a neumožňuje

další statistickou analýzu. Modus je možno počítat u dat nominálních, ale je
použitelný i v případě dat ordinálních nebo metrických.

Určování modu má smysl pouze v případě tzv. jednovrcholového rozdělení (tj.

v případě, kdy pouze jedna hodnota má největší četnost). Pokud data získaná

ve výzkumu mají dvojvrcholové (bimodální) nebo vícevrcholové rozdělení,
potom popsaný způsob určování modu pozbývá smyslu.

3.4 Míry variability

Pomocí charakteristik polohy (měr ústřední tendence) je možno si učinit základní

představu o datech, která zpracováváme – ale tato představa není zdaleka
úplná. Charakteristika polohy neříká nic o skladbě hodnot, z nichž byla

vypočítána. Informaci o tom, jak dalece jsou jednotlivé hodnoty kolem střední
hodnoty nakupeny (či naopak rozptýleny) vyjadřují tzv. míry variability

(charakteristiky rozptýlení).

3.4.1 Rozptyl a směrodatná odchylka

Nejčastěji používanou mírou variability pro data, která byla získána měřením

intervalovým nebo poměrovým (metrickým), je směrodatná (standardní)

18
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT