Page 11 - 2_studijní opora - modul 6

Emoce

Ačkoli emoce patří k významným fenoménům lidského bytí, po dlouhou dobu

jim odborníci nevěnovali přílišnou pozornost. Zkoumání lidských citů je velmi
náročné a nelze si jej představit bez důkladné introspekce. Snad přetrvávající

rezervovaný pohled na metodu introspekce je důvodem, proč se psychologové
této problematice vyhýbali.

Problém emocí tkví také v tom, že je lze jen velmi obtížně definovat a popsat.
Jsou natolik subjektivní, že výstižně a kompletně popsat aktuální emoce člověka

je prakticky nemožné. Mnohdy nenacházíme slova k tomu, abychom druhému
dokázali popsat, co právě cítíme. Jonesem (in Nakonečný, 1998, str. 414) uvádí,

že „každý rozumní slovu emoce, ví, co to znamená, až do doby, kdy se emoce
pokusí definovat.“

Nakonečný (tamtéž, str. 414) uvádí Schmidt-Adzertovu pracovní definici emocí,
která zní: „Emoce je kvalitativně blíže popsatelný stav, který vystupuje se

změnami na jedné nebo z více následujících rovin: cit, tělesný stav a výraz“.
Právě tyto tři roviny také dominují snahám o popis emocí, řada autorů se vyhýbá

definici emocí a vymezuje je projevy ve zmíněných oblastech.

City se projevují ve třech oblastech: fyziologický odraz emocí (tělesná složka),
v psychickém dění (prožitková složka) a ve vnějších projevech lidského chování

(výrazová složka).

Tělesná složka emocí

Slovo emoce má svůj původ v latinském slově emovere – vzrušovat (Plháková,
2007 str. 386). Z toho je patrné, že emoce jsou doprovázeny řadou fyziologických

změn. K těmto změnám dochází aktivací autonomního nervového systému
a působením hormonů, které se vyplavují do krve. Tyto změny můžeme

pozorovat jako zvýšenou tepovou frekvencí i změnami frekvence a hloubky

dechu, sucho v ústech, zvýšené svalové napětí, svalový třes (chvění rukou a
nohou) atd.

11
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT