Page 8 - 2_studijní opora - modul 6
P. 8
Osobnost učitele
G. W. Allport, americký psycholog, se pokusil shromáždit všechny tehdy vlivné
definice osobnosti. Fakt, že jich nasbíral na sedmdesát, svědčí o značné
rozmanitosti v chápání tohoto pojmu. Smékal (2007) podotýká, že tyto pohledy
dnes již nelze chápat ve vylučovacím smyslu, ale spíše jako různé dílčí pohledy
vzájemně se doplňující. V běžné řeči pojmu jako osobnost označujeme člověka
něčím význačného, výjimečného. Z psychologického hlediska však tento pojem
nemá hodnotící charakter. „Označuje člověka, jeho tělesné i duševní složky
v celé jejich rozmanitosti s důrazem na individualitu každého jedince, i když
nachází určitá schémata společná většině lidí“ (Pacholík, 2012). Navzdory
nejednotnému pojímání pojmu osobnost je možné najít některé jednotící prvky.
Smékal (2007, str. 17) uvádí tyto shodné znaky většiny pojetí:
Celistvost: Osobnost obvykle označuje celek psychických projevů.
Potenciály: možnosti, dispozice člověka, z nichž se některé během života
ani neuskuteční.
Struktura a funkce: Podobně jako u pojetí zmíněném dříve, také Smékal
podotýká, že osobnost má ve většině pojetí určité uspořádání a projevuje
se určitými funkcemi.
Individuálnost a specifičnost: Osobnost jako svébytná struktura, která se liší
kvalitativně i kvantitativně od jiných osobností, ale současně mají všechny
osobnosti z hlediska své struktury a fungování jakési společné rysy.
Stálost a změna: Osobnostní charakteristiky se vyznačují dlouhodobostí,
ovšem nikoli naprostou neměnností.
Proaktivnost a reaktivnost: Osobnost reaguje na podněty, ale zároveň je
s to záměrně sledovat cíle, plánovat a předvídat.
Organizace: Osobnost není shlukem charakteristik, ale organizovaným
celkem, v němž každá jednotka i složka mají své místo a svou funkci.
Integrovanost: Určitá organizace osobnosti umožňuje jednotlivým složkám
a jednotkám vytvářet integrovaný, propojený systém.
8
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)
Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT

