Page 16 - 2_studijní opora - modul 6
P. 16

Dodejme  ještě,  že  tento  výčet  zohledňuje  především  pozitivní  přínos  emocí.
                  Avšak silné emoční prožitky mohou mít také dopady značně negativní: afekty

                  např. zužují vědomí a znemožňují racionální vyhodnocení situace a tedy i vhodné

                  reakce na ni.



                             Otázky a úkoly:




                    1.  Definujte  pojem  osobnost  a  uveďte  základní  znaky  společné  různým
                        pojetím osobnosti.

                    2.  Popište a vysvětlete skladbu struktury osobnosti.
                    3.  Co zahrnuje a jak se projevuje tělesná, výrazová a prožitková oblast emocí?

                    4.  Jaké vlastnosti lze pozorovat u lidských citů?
                    5.  Zamyslete se nad možnostmi využití emocí v práci učitele.

                    6.  Zamyslete se nad tím, jak uvedené poznatky souvisejí se schopností učitele
                        reflektovat své činnosti a regulovat je.

                        Jako  příklad  si  uveďme  situaci,  kterou  autor  sám  zažil  (ještě  v roli  žáka):
                        Hodina  biologie  byla  věnována  tématu  chlorofyl.  Profesorka  biologie

                        usilovně vysvětlovala, kreslila na tabuli a ukazovala na nástěnných obrazech
                        řezy  listem  i  nákresy  buněk.  Krátce  před  zvoněním,  tedy  téměř  po  45
                        minutách výkladu, se v zadní lavici přihlásil žák a bez zaváhání vznesl dotaz:
                        „A  paní  profesorko,  (ukazuje  na  nákresy  na  tabuli)  co  je  to  zelené…?“

                        V závislosti  na dynamických  vlastnostech  osobnosti  (a  samozřejmě  dalších
                        charakteristikách) budou různí učitelé reagovat odlišně. Také však budou mít
                        jinou schopnost situaci zpětně vyhodnotit, protože u každého situace vzbudí

                        emoce jiného charakteru i jiné intenzity. Učitel zaslepený vztekem na žáka
                        a jeho  nepozornost  bude  pravděpodobně  obtížněji  hledat  příčiny  situace
                        v sobě  samém  (např.  výklad,  který  nedokázal  zaujmout,  nedostatečné
                        průběžné  pozorování  celé  třídy  a  klasická  komunikace  pouze  s první,

                        maximálně  druhou  řadou  žáků),  zatímco  klidný  a  pohotový  učitel  vyřeší
                        situaci vtipem a zpětně se zamyslí, jak je možné, že ani po celé hodině žáka

                        nedokázal  zaujmout.  V tomto  příkladu  se  tedy  propojuje  problematika

                                                                                                     16
                                             Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

                                                                             Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT
   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21