Page 12 - 2_studijní opora - modul 15

individuální vzdělávací plán, na základě kterého je mu poskytnuta

speciální péče. (Další informace týkající se této problematiky je možné

nastudovat v literatuře Zelinková, O. 2001 Pedagogická diagnostika a
individuální vzdělávací program). Nezbytnou součástí diagnostiky je

anamnéza, která je zaměřena na dítě, sourozence i rodiče (důležité jsou

informace o těhotenství, porodu, onemocněních aj.)

Nyní se dostaneme ke konkrétním oblastem, na které se pedagog při

podezření na některou ze specifických poruch učení zaměřuje. Zelinková

(2003) uvádí tyto oblasti:

1. Úroveň čtení – rychlost, porozumění, chyby, chování při čtení. Právě

výkon žáka ve čtení je jiný než v ostatních oblastech. Žák neudrží

pozornost při čtení textu jiným žákem, uniká mu obsah čteného

textu, domýšlí si text, pomalu slabikuje
2. Psaní – ovlivňuje jak rukopis: úchop psacího náčiní je křečovité,

nesprávné v důsledku toho pak dítě tlačí na psací náčiní, není

schopno provést plynulý tah. Má problém se zapamatováním si

tvarů písmen i jeho napodobením. Písmo je kostrbaté, mnohdy
nečitelné, vyskytují se obtíže v pravopise.

3. Počítání – problémy s pochopením samotného pojmu číslo,

neorientuje se na časové ose, neumí využít pojmy menší/větší,

delší/kratší. Dítě se obtížně orientuje v prostoru, zapomíná tvary

písmen, má obtíže s jejich napsáním aj.
4. Řeč – malá slovní zásoba, mohou se objevit specifické poruchy řeči.

5. Zrakové vnímání – nepřesně vnímá detaily, obtížné rozlišování tvarů

6. Sluchové vnímání – zaměřujeme se na rozklad slova na hlásky,
rozlišení slabik, dítě není schopno hláskové analýzy a syntézy, žák

nerozezná první a poslední hlásku ve slově

12
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT