Page 16 - 2_studijní opora - modul 13
P. 16

1.3     Druhy portfolií a jejich účel

                  Je zřejmé, že předkládané definice, resp. objasnění pojmu portfolio do jisté míry

                  indikují i účel, ke kterému se zakládají. Přehled v současné literatuře, která o nich
                  pojednává, ukazuje, že v podstatě existují tři druhy portfolií (Svatoš, 2013):


                  Dokumentační (pracovní) portfolio

                  Tento  typ  je  také  známý  jako  tzv.  "pracovní"  portfolio.  Obsahuje  sbírku  prací
                  (produktů) v krátkém průběhu času a poukazuje na kognitivní proměny (růst –

                  zlepšení  –  zhoršení)  v  učení  žáků  –  především  pohledem  zjištěných  výsledků.
                  Takové to portfolio může zahrnovat vše od hotových produktů učení, výsledků

                  testů, průběžných známek až po žákovské (studentské) reflexe a sebereflexe, jež

                  hledají  odpovědi  na  otázky  ohledně  zlepšení  (zhoršení)  školní  úspěšnosti.
                  Pracovní portfolia mají smysl především tehdy, když se z něj vyberou a srovnávají

                  konkrétní  a  autentické  položky  a  spojují  se  s konkrétními  vzdělávacími  cíli  či
                  zkušenosti u jmenovitých jedinců. V podmínkách základní školy mohou však být

                  tyto  komparace  zdrojem  kontroverzního  srovnávání  výkonů  mezi  žáky  –  bez
                  potřebného analytického přístupu a hlubšího zdůvodnění.


                  Procesuální portfolio

                  Portfolia tohoto typu vznikají především proto, aby se zachytily potřebné aspekty,
                  dokumentující změny (proměny) v dlouhodobějších fázích procesu (sociálního,

                  kognitivního,  osobnostního  nebo  profesního)  učení.  Nejde  tedy  o  zachycení
                  krátkodobých trendů („výkyvů“), jako spíše o zdokumentování a analýzy proměn

                  v delším časovém rozpětí.  Portfoliová hodnocení mohou o to snáze ukázat na
                  individuální  vývoj  v oblasti  specifických  vlastností,  schopností  a  dovedností

                  jedince a načrtnout jeho budoucí prognózy. Úspěšnost procesuálního portfolia
                  je  závislá  na  sebeuvědomování  a  porozumění  změnám,  které  se  dějí.

                  Významnou  –  ne-li  nejdůležitější  složkou  tedy  bývají  ty  aktivity,  které  mívají

                  předponu  „sebe“  (self):  sebehodnocení,  seberealizace,  sebeporozumění,
                  sebeprojekce,  sebereflexe,  sebeidentita  –  avšak  vždy  doplněné  o  reflexe  ze

                  svého  okolí.  Jedinec,  který  je  veden  k dlouhodobé  práci  s procesuálním


                                                                                                     16
                                             Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

                                                                             Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT
   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21