Page 24 - 2_studijní opora - modul 12

Aby bylo možné věcné hypotézy ověřovat (testovat) pomocí statistických
metod, převádějí se na tzv. statistické hypotézy. Statistické hypotézy jsou

hypotetická tvrzení o vztazích mezi jevy vyjádřená ve statistických termínech.

Např.: Průměrný počet bodů v didaktickém testu z fyziky je u chlapců vyšší než
průměrný počet bodů u dívek.

Statistickou hypotézu neověřujeme přímo (samu o sobě), nýbrž vždy proti
nějakému jinému tvrzení, obyčejně proti tzv. nulové hypotéze. Nulová hypotéza

je domněnka, která prostřednictvím statistických termínů tvrdí, že mezi

proměnnými, které zkoumáme, není vztah. Jestliže např. ověřujeme statistickou
hypotézu, že průměrný počet bodů v testu u chlapců x je větší než průměrný
ch
počet bodů v testu u dívek x (tj. x  x ), potom ji testujeme proti nulové
d
ch
d
hypotéze, která tvrdí, že x  x . Slovně lze nulovou hypotézu vyjádřit: Průměrný
ch
d
počet bodů v didaktickém testu z fyziky je u chlapců stejný jako u dívek.

Pokud se při statistické analýze ukáže, že nulovou hypotézu je možno odmítnout,
přijímáme tzv. alternativní hypotézu, která je negací hypotézy nulové.

Podrobně se hypotézám budeme věnovat v rámci prezenční výuky.

4.1.1 Základní pravidla pro formulaci hypotéz

Při formulaci hypotéz je nutné dodržovat tři základní požadavky, které bývají

někdy označovány jako zlatá pravidla hypotézy (Gavora, 2000, s. 53):

 Hypotéza je tvrzení, které je vyjádřeno oznamovací větou (výzkumný problém je naopak
vhodné vyjádřit větou tázací).
 Hypotéza musí vyjadřovat vztah mezi dvěma proměnnými (pokud se nejedná o vyjádření
vztahů, není možno hovořit o vědecké hypotéze). Proto musí být hypotéza vždy
formulována jako tvrzení o rozdílech, vztazích nebo následcích (příčinách).
 Hypotézu musí být možno empiricky ověřit. Proměnné, které v hypotéze vystupují, musí
být měřitelné (byť např. jen na základě kategorizace).

24
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT