Page 26 - 2_studijní opora - modul 12
P. 26

informaci o měřených hromadných jevech. Popisné statistice se stručně věnovala první
                         část této studijní opory.
                      2.  Druhým  základním  úkolem  statistiky  je  pomáhat  při  rozhodování  o tom,  zda  mezi
                         sledovanými jevy (proměnnými) je či není vztah. Tento druhý úkol plní tzv. induktivní
                         statistika.  Základním  myšlenkovým  principem  induktivní  statistiky  je  usuzování
                         na vlastnosti celku na základě vlastností jeho části.

                  Při ověřování hypotéz obvykle řešíme tyto dva problémy:

                      1.  Prvním problémem je otázka, zda vůbec dané proměnné (jevy) spolu souvisejí (většinou
                         chceme také vědět, jaké riziko omylu při rozhodování o přijetí hypotézy podstupujeme).
                         O existenci  vztahů  mezi  proměnnými  rozhodujeme  ve většině  případů  pomocí  tzv.
                         statistických testů významnosti.
                      2.  Poté,  co  existenci  vztahu  mezi  proměnnými  prokážeme,  zpravidla  také  usilujeme
                         o postižení  těsnosti  tohoto  vztahu  (míry  závislosti  mezi  jevy).  Těsnost  vztahu  mezi
                         proměnnými  se  většinou  posuzuje  pomocí  různých  koeficientů  (např.  koeficienty
                         korelace, regrese, kontingence atd.).


                  4.3  Statistické testy významnosti



                  Statistické testy významnosti jsou postupy (procedury), pomocí nichž ověřujeme,
                  zda  mezi  proměnnými  existuje  vztah  (závislost,  souvislost,  rozdíl).  Jestliže  tedy

                  konstatujeme,  že  určitý  výsledek  šetření  je  statisticky  významný  (signifikantní),
                  znamená  to,  že  je  velmi  nepravděpodobné,  že  by  byl  způsoben  pouhou

                  náhodou.

                  Rozhodování ve statistických testech významnosti má vždy pravděpodobnostní

                  charakter (nikdy si nejsme svým rozhodnutím beze zbytku jisti). Pravděpodobnost
                  (riziko),  že  neoprávněně  odmítneme  nulovou  hypotézu  (a  tudíž  nesprávně

                  přijmeme alternativní hypotézu) se nazývá hladina významnosti (signifikance).

                  Badatel se může při realizaci testů významnosti dopustit dvou druhů chyb:


                        Chyba  prvního  druhu  (je  zpravidla  označována   )  spočívá  v tom,  že  neoprávněně
                          odmítneme  nulovou  hypotézu,  ač je  správná.  Velikost  této  chyby  je  dána  zvolenou
                          hladinou významnosti.
                        Chyba  druhého  druhu  (její  velikost  se  většinou  označuje  )  spočívá  v tom,  že

                          neoprávněně (nesprávně) přijmeme nulovou hypotézu, ač není správná.

                                                                                                     26
                                             Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

                                                                             Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT
   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31