Page 6 - 2_studijní opora - modul 9

2 UČITELSKÁ PŘÍPRAVA A KONCEPCE PRAXÍ

V UČITELSKÉ PŘÍPRAVĚ NA FAKULTĚ HUMANITNÍCH

STUDIÍ UTB VE ZLÍNĚ

2.1 Učitelská příprava – její modely a složky

Bez ohledu na to, zda to zní jako klišé, klíčovým prvkem vzdělávání je dnes
učitel – jeho příprava, pracovní podmínky a prestiž. Učitelská příprava

v podmínkách ČR prošla za posledních dvě stě let složitou cestou s vyústěním
do úrovně vysokoškolského vzdělávání. Dnes tedy uvažujeme o učitelské

přípravě na prvním a druhém stupni vysokoškolského studia.

Učitelství se snaží naplnit všechna kritéria pro jeho posouzení v rovině profese.

Jde například o sociální prestiž, etický kodex, autonomii v rozhodování anebo
oddanost práci a svým klientům (podle Průchy, 1997). Mezi tyto parametry patří

také soubor znalostí a dovedností, které přesahují znalosti laiků. A ty mají být
získány především a právě v rámci jeho vzdělávání.

Považujeme za důležité zdůraznit, že takové cíle můžeme dosáhnout za
významného přispění propojení teorie a praxe. Právě pedagogická praxe

adeptů učitelství je významným nástrojem pro požadovanou synergii.

Podobně jako v zahraničí, také v podmínkách ČR se vyvíjely různé modely

učitelského vzdělávání i pro nejnižší stupně škol. Ty se proměňovaly a v různé
intenzitě reflektovaly různě složité aspekty učitelské přípravy. Výsledkem je
vědomostní, kompetenční (dovednostní) a celostní model učitelského

vzdělávání (více Lukášová, 2014). Už z jejich názvů vyplývá, na čem je

postaveno těžiště jednotlivých modelů. Nejvyužívanější jsou v současnosti
poslední dva, protože se snaží integrovat získané deklarativní, procesuální

a kontextuální znalosti učitele (podle Atkinson, Glaxton, 2001).

6
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT