Page 16 - 2_studijní opora - modul 11

 propagace zdraví
 edukace studentů o zdravém životním stylu a prevenci (především
dětské obezity, abúzu drog, alkoholu a kouření, v otázkách sexuality a
duševního zdraví)
 monitorování a zajištění bezpečného školního prostředí dle zákona
 kontrola úrovně očkování dětí
 hlášení výskytu nakažlivých onemocnění ve škole
 podílení se na začleňování škol do různých preventivních programů (př.
Škola podporující zdraví)
 provádění zdravotního screeningu (př. posouzení zraku, sluchu, BMI aj.)
 uchovávání zdravotnické dokumentace studentů a ochrana osobních
údajů
 zodpovědnost za přípravu plánů v případě hromadných úrazů, havárií a
katastrof
 zodpovědnost za stav lékárniček, nákup léků a obvazového materiálu
 bezprostředně reagovat na akutní stavy a v případě pohotovosti
zabezpečit bezprostřední léčbu
 zdravotnický dozor při školních i mimoškolních aktivitách

2.4 Rodina nemocného dítěte, spolupráce mezi rodinou a školou

Nemoc dítěte je pro rodinu velmi stresující a stejně jako u reakce dětí na
vlastní onemocnění převládá zpočátku především emoční reakce.

Rodiče reagují kombinací různých citových prožitků (Čonková, 2008):

 úzkostí a strachem, který se vztahuje především k představě dalšího
ohrožení dítěte

 vztekem na nespravedlivou situaci, která dítěti působí utrpení
 smutkem až depresí, které lze chápat jako truchlení nad ztrátou zdraví

dítěte a uvědomění si omezených možností, jak chránit svoje dítě

S onemocněním dítěte se vyrovnává každý člen rodiny individuálně,

ovšem podle lze naznačit několik fází, ve kterých probíhá zpracování

zátěže, jakou představuje informace o nemoci dítěte: šok, popření,

smutek, zlost, úzkost, pocit viny, stadium rovnováhy, stadium

reorganizace. (Čonková, 2008, s. 22)

Postoj rodičů k nemocnému dítěti se mění spolu s vývojem nemoci a

také v závislosti na emočním zpracování onemocnění dítěte. Samotné

chování rodičů a postoj k dítěti je určitým projevem obrany v zátěžové