Page 28 - 2_studijní opora - modul 16

připravení. Kromě jiného je to důsledek toho, že pokud se během studia adepti
učitelství učili projektovat, plánovat, komunikovat, ovlivňovat, ne vždy při tom

počítali s rodiči. Tato část jejich profesionality, rozvíjení spolupráce a následně

jejich poradenských a konzultačních dovedností, jakoby se měla vyvíjet
implicitně, až během jejich praktického výkonu ve škole. Získat tedy co nejdříve

způsobilost kooperovat s rodiči je dnes záležitostí osobních zkušeností, motivace
a snahy, nesporně i odborných preferencí konkrétního učitele.

Je zřejmé, že učitel už dnes nemůže svou pozornost centrovat výlučně na

vzdělávací obsahy. Preferování osobnosti dítěte v edukačním kontextu

znamená, že jeho kultivování a účinkování ve škole je výrazněji propojeno se
vším, co může jeho vývoj a prosperitu ve škole ovlivnit. Je potom zřejmé, že při

posunu od učitele, který se zaměřuje na to, co vyučuje, k učiteli, který reflektuje
i fakt, koho vyučuje, by součástí jeho profesionality měla být i schopnost

efektivně spolupracovat s rodiči svých žáků. Nutnost poznat rodinu jako zásadní
sociální determinant edukačních procesů považujeme též za součást trendů,

které se v pedagogickém myšlení prosazují směrem ke společenským vědám.
Obzvlášť když absolvent školy není jen produktem, ale jeho rozvoj je ovlivňovaný

celou řadou dalších faktorů – dědičnými vlivy, rodinou, komunitou,
společenským klimatem i různými nešťastnými okolnostmi. (Havlík, Koťa, 2007).

Učitel se tedy nezřídka ocitá ve vztahu k rodičům v rozporuplné situaci také v
podobném případě. Individuálně přistupovat ke konkrétnímu žáku, zároveň

dosahovat cílů vzdělávání ve skupině žáků - může ho to stavět do nepříznivého
světla ve vztahu k některým rodičům. To, co pro učitele znamená individuální

přístup k jednomu žákovi, se rodiči může jevit jako nespravedlnost vůči jinému
žákovi. V edukační praxi jsme často svědky nepříjemných situací mezi učitelem

a rodičem pramenících z toho, že rodiče jsou citliví na zásahy učitele při
uplatňování podle nich spravedlivého a korektního přístupu k jejich dítěti.

Učitelé jsou nuceni individualizovat jednak svůj přístup k žákům, vystupovat
psychologicky kompetentně, v některých případech se ocitají před rostoucím

tlakem osudovosti školních výkonů svých žáků (Štech, 2009). Zodpovídají se také

28
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT