Page 30 - 2_studijní opora - modul 16

dobré hledat v uvedených odlišnostech. Je zřejmé, že bude třeba vyvíjet, resp.
3
zdokonalovat způsoby komunikace a spolupráce při akceptování těchto

poznatků.

Častým argumentem školy při nejasné anebo nefunkční spolupráci s rodinami

jejich žáků je už zmiňovaná rodičovská neochota a nedostatek času či různé
osobnostní faktory na straně rodičů. Jak jsme už naznačili, příčin, které takové

konstatování způsobují, je mnoho. V každodenní realitě jsou to však skutečně
především rodiče, kteří efektivní spolupráci mezi oběma stranami komplikují.

Spoléhají se na odborný přístup učitelů, někteří se cítí učiteli přetěžováni,

případně si preferováním pedagogického přístupu k dítěti i kompenzují své
nedostatky (Potočárová, 2008).

Problémy v otevřenosti rodičů vůči škole a učiteli mají často jednoduché

důvody, které si učitel v běžné komunikaci neuvědomuje. Pokud s nimi však
pracuje, může mnohému pomoci. U některých je to silně zakořeněné

přesvědčení o autoritativním postavení učitele v jejich vztahu, jiní se necítí být
zdatnými pro spolupráci kvůli nedostatečnému vzdělání, u další skupiny zde

mohou sehrát svou úlohu i jazykové rozdíly mezi rodičem a učitelem, stává se
též, že někteří rodiče odbočují od spolupráce kvůli socio-ekonomickému

statusu, jehož nositeli jsou (podle Keyes, 2011). Pokud je však učitel připraven

převzít iniciativu při rozvíjení spolupráce s rodiči, pokud je schopný připravit
program s efektivní strategií spolupráce a v neposlední řadě disponuje dobrými

komunikačními dovednostmi, má předpoklad uvedené překážky překonat. Ty
se projeví především v citlivém a „odlišnosti“ akceptujícím přístupu k různým

typům rodičů.

Bylo by však naivní a nespravedlivé usuzovat, že jen na straně rodičů je možné

identifikovat překážky relevantní spolupráce. I dnes u některých učitelů
nacházíme postoje, které rodiče odrazují od hlubší zainteresovanosti na

3 Někteří rodiče reagují především na nepříznivé informace od učitele formulací: „
...doma to nedělá..., nerozumím tomu, doma se tak nechová...“ a pod. Příčinou může
být snaha zakrýt problémy dítěte, případně svou nedůslednost (iracionalita) anebo
neschopnost a neochota identifikovat skutečné projevy dítěte (zaujatost).

30
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT