Page 29 - 2_studijní opora - modul 16
P. 29

rodičům,  kteří  jsou  v pozici  jejich  kontrolorů,  kteří  se  však  řídí  vlastními
                  subjektivními kritérii, případně výsledky konfrontací se zkušenostmi lidí ze svého

                  okolí.

                  Podobně  je  to  i  v přístupu  k rodičům.  Učitel  komunikuje,  obrací  se  ke  skupině

                  rodičů celé třídy, rovněž však rozvíjí vztah s rodičem konkrétního žáka. Představa
                  anebo strategie, kterou zvolí k rodičům, se téměř bez výjimky nemůže dát použít

                  ve  vztahu  ke  každému  z nich.  To  nesporně  zvyšuje  náročnost  při  volbě  jeho
                  přístupů,  při  vyvíjení  snahy  zapojit  nejen  ty,  kteří  projevují  zájem  a  ochotu.

                  Důležité je též uvažovat o tom, že učitelé by měli být příkladem i v dodržování

                  smluv a dohod, nejen ve vztahu k dětem, tam by bylo takové selhání velkou
                  chybou, ale samozřejmé by to mělo být i v kontaktech s rodiči.




                  5.2  Překážky ve spolupráci školy a rodiny na straně rodičů a


                        učitelů

                  Úlohy rodičů a učitelů ve vztahu k dítěti - žákovi jsou různé, učitelé se zaměřují

                  specificky  na  potřeby  vzdělávání  a  školní  socializace,  rodiče  všeobecně  na

                  všechny  oblasti  života  dítěte.  Učitelé  jsou  zodpovědní  za  všechny  žáky  na
                  určitou  dobu  ve  vymezeném  školním  prostředí,  proto  mají  být  jejich  úlohy

                  objektivní,  nezávislé  a  racionální.  Při  jejich  plnění  využívají  poznatky  a
                  schopnosti,  kterými  by  měli  podpořit  každého  žáka.  Úloha  učitele  je  tedy

                  utvářená odbornými znalostmi o všech dětech – žácích. Přístup rodiče je však
                  formovaný  prizmatem  zájmu  o  vlastní,  emocemi  navázané  dítě,  za  které  je

                  zodpovědný  nepřetržitě.  Je  potom  pochopitelné,  že  v jeho  chování  je
                  prokazatelná  zaujatost,  a  dokonce  i  iracionalita  v interakci  s vlastním

                  potomkem i v komunikaci s učitelem o něm. S ohledem na tyto rozdíly je třeba
                  uvažovat nad možnostmi a nároky kladenými na učitele, aby neustále vyvíjeli

                  snahy  o  zapojení  rodičů  do  školy.  Také  v běžné  komunikaci  učitele  s cílem
                  informovat  rodiče  o  dítěti-žákovi  mohou  vznikat  problémy,  jejichž  příčiny  je




                                                                                                     29
                                             Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

                                                                             Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT
   24   25   26   27   28   29   30   31   32   33   34