Page 25 - 2_studijní opora - modul 16
P. 25

1.  informování  –  rodiče  by  měli  mít  dostatek  informací  o  žácích,  jejich
                      výsledcích  učení,  o  kvalitě  vztahů  dítěte  –  žáka  v třídním  kolektivu,

                      didaktických postupech a prostředích využívaných školou a pod.;

                  2.  vysvětlování – rodiče by měli rozumět všemu, co se ve škole děje, měli by

                      chápat všechny prvky a souvislosti, které dotvářejí edukační prostředí;

                  3.  pozorování  –  rodiče  by  měli  dostat  možnost  nahlédnout  do  skutečného

                      života  ve  škole,  nejprve  při  speciálních  příležitostech,  potom  v rámci
                      běžných, např. vyučovacích situací;

                  4.  participace – rodiče by měli mít možnost skutečně pomáhat učiteli  – jako

                      výpomoc  při  akcích  ve  škole  i  mimo  ni,  při  přípravě  výukových  materiálů

                      apod.;

                  5.  rozhodování – rodiče by měli mít příležitost zapojit se do procesů, ve kterých
                      se rozhoduje o záležitostech školy.


                  Ačkoliv takový postup vzniká v prostředí britských škol, jeví se nám jako reálný a
                  aplikovatelný i na naše podmínky. Logická posloupnost jednotlivých etap může

                  být pro učitele orientací, jak si projektovat program zapojení rodiče do činnosti
                  školy.

                  Budování  partnerského  vztahu  rodiny  a  školy  se  jeví  jako  velká  výzva,  cíl,
                  k němuž  se  pokoušíme  směřovat.  Naplnění  vztahu,  v němž  by  rodiče  a  učitel

                  kooperovali ve smyslu uvedených předpokladů a kroků se odvine od toho, zda
                  a jak se rodina a škola dohodnou na principech partnerství. Důležité bude též,

                  do jaké míry se budou schopni nastavit míru zodpovědnosti, jak se budou tyto
                  principy  dodržovat.  Proto  je  zřejmé,  že  k partnerství  mezi  školou  a  rodinou  se

                  můžeme skutečně jen pomalu posouvat.

                  Partnerský  vztah  školy  a rodiny  však  má  také  svá  omezení,  která  je  možné

                  identifikovat  v momentě,  kdy  bychom  začali  principy  partnerství  do  detailů
                  uplatňovat v každodenní realitě škol. Pokud vycházíme z toho, že partnerství je

                  možné dosahovat akceptováním „odlišností“ obou stran a snahou naplnit jejich
                  očekávání, vzniká otázka, zda je to možné především v souvislosti s různorodostí


                                                                                                     25
                                             Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

                                                                             Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT
   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30