Page 14 - 2_studijní opora - modul 9

- začít rozvíjet celoživotní návyk k experimentování a reflexi k objevení
toho, co ve vyučování funguje, co ne a proč,

- začít rozvíjet profesionální identitu a sebedůvěru v profesi učitele,

- učit se jednat v souladu s profesionálními hodnotami a etickým kodexem
učitele.

Podobně považujeme za důležité, aby pedagogická praxe poskytovala

ověřený prostor, v němž se studenti mohou rozvíjet, testovat vlastní vyučovací
hypotézy, mohou experimentovat a učit se i postupem pokus – omyl (Kosová,

Tomengová, 2015). Experti projektu došli k závěru, že pedagogická praxe může

být efektivní, pokud:

- jsou stanoveny minimální vzdělávací výstupy pro každý typ praxe
a předem prodiskutovány se studentem;

- zadání a úlohy z praxe mají být dostatečně náročné pro studenta, podle
potřeby poskytnout pomoc mentora (učitele, který vede studenta na

praxi);

- student by měl být do přípravy pedagogické praxe aktivně zapojen.

Projekt též doporučuje, aby struktura pedagogické praxe obsahovala určité
nezbytné složky. Jde především o:

- strukturované pozorování studenta a jeho participaci na aktivitách školy;
- konkrétní zadání úloh na každé období praxe;

- realizaci peer- learning (vrstevnické učení se) během praxe;
- praxe na různých typech škol.

Pedagogická praxe by měla být vnímaná jako interakce mezi naučenou teorií

a její aplikací v praktických situacích. Má umožnit studentům učitelství reálnou
akci a po ní v neposlední řadě i reflexi.

Co je pro nás ale důležité také na úrovni evropských struktur, je v rámci projektu
zdůraznění zásadní úlohy mentora (u nás cvičného učitele). Jak dále uvádějí

Kosová a Tomengová (2015), výzkumy v zahraničí ukazují, že mentor, který vede
studenta na praxi v konkrétní škole, má na studenta největší vliv, podporuje

14
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT