Page 15 - 2_studijní opora - modul 9
P. 15

studenta na praxi, pomáhá mu vytvářet efektivní prostředí pro učení se, funguje
                  jako most mezi institucí poskytující vzdělávání a edukační realitou.


                  Učitelé,  kteří  ve školách  organizují,  řídí,  zabezpečují  a  (spolu)vyhodnocují
                  praktickou složku přípravy adeptů na učitelství, tedy praktikantů, jsou v literatuře

                  označováni  termíny  cviční  učitelé,  fakultní  učitelé,  kooperující  učitelé,  učitelé
                  praxe  a  jindy  i  termínem  mentoři  (např.  Černotová,  2000;  Kasáčová,  2002,

                  Lukášová, 2008; Havel, Šimoník, 2006). Obdobně můžeme podle našeho názoru
                  uvažovat také o učitelích praxí v mateřských školách. Současná česká, a pro

                  podobnost sociokulturních prostředí dodejme, že i slovenská školská legislativa

                  neznají  termín  fakultní  učitelé,  většina  autorů  jej  pojímá  a  používá  jako
                  synonymum  k pojmu  cviční  učitelé.  Setkáváme  se  také  s označením  fakultní

                  cvičný učitel (Filová, 1999; Havel, 2002).

                  Už jsme naznačili, že v evropském kontextu se v souvislosti s cvičným fakultním
                  učitelem používá pojem mentor. Například M. Fullan (1991, podle Filová, 2002, s.

                  151) objasňuje termín mentor, mentoři a vnímá je jako „schopnější a zkušenější
                  osoby“, které „vystupují jako model profese, učí, rozvíjejí, řídí a povzbuzují osoby

                  méně  zdatné  a  zkušené  s  cílem  dosáhnout  standardní  úroveň  jejich
                  profesionálního (a osobnostního) rozvoje“. L. Podlahová (2002, s. 42) objasňuje

                  pojem  cvičný  (fakultní)  učitel,  když  uvádí,  že  tento  učitel  „pracuje  v  trvalém

                  pracovním  poměru  na  základní  anebo  střední  cvičné  škole  a  v období
                  pedagogické praxe se stává spolupracovníkem vysoké školy, která studenta -

                  praktikanta na jeho školu vyslala“.

                  Vztah  cvičného  učitele  a studenta    -  praktikanta  je  vlastně  určitá  forma
                  mentoringu,  v jehož  rámci  dochází  ke  sdílení  zkušeností,  poznání  a  názorů

                  mentora,  jde  o  vztah  mentora  a  mentee.  Mentoring  je  proces,  který

                  zhodnocuje  osobní  a  odborné  znalosti  jedinců  a  v němž  mentor  poskytuje
                  mentee  odborné  rady,  podporuje  ho  a  motivuje  v pracovním  prostředí
                  (Štádlerová, 2011). Základem tohoto procesu je socializace studenta do kultury

                  dané disciplíny, v našem případě učitelství v dané cvičné škole. Mentor není jen




                                                                                                     15
                                             Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

                                                                             Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT
   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20