Page 24 - 2_studijní opora - modul 9

- vztahujících se k přípravě výuky, k realizaci výuky, k hodnocení výsledků
výuky (reflexe a sebereflexe);

- zaměřených na vnější složku dovednosti - na výkon;

- zaměřených na vnitřní složky dovednosti - představy, kognitivní
zkušenosti, afektivní prožitky, styl učení se dovednostem.

Těchto několik přístupů se stalo východiskem pro konceptualizaci základních

forem intervence z pera J. Havla (2005), který je formuloval následovně:

- rozebírání mikrovýstupů v rámci oborových didaktik a profesionálních

praktik;
- provádění sebereflexe;

- podrobný rozbor hospitací u kooperujícího učitele a u kolegů-studentů,

- promyšlená příprava na výuku, stanovování výchovně vzdělávacích cílů
a zamýšlení se nad variantními postupy ve výuce ze strany studentů pod
vedením oborových didaktiků i kooperujících učitelů;

- provádění diagnostiky třídy;

- pomoc studentům – v návaznosti na diagnostiku třídy – při stanovení
přiměřených úkolů pro jednotlivé žáky;

- upozorňování na chyby ve slovní i mimoslovní komunikaci (hlasitost
projevu, rychlost, intonace, parazitní slova, nespisovné výrazy, strnulý

postoj, nepřiměřená gestikulace a mimika atd.);
- řešení konfliktů se žáky i s rodiči v modelových situacích.

Pro naše potřeby se jako inspirující jeví přístup, který je založen na důsledné

analýze chování cvičného učitele. Navrhují jej Pol a Lazarová (1999) a je v něm
zřejmý psychologický pohled na vztah obou stran, který má být založen na

efektivní komunikaci. Podle autorů cvičný učitel navrhuje postup, hledá

kompromis, přiděluje úkoly, přináší nápad, vnáší svůj pohled na věc, zvyšuje
hlas, aby dominoval, přerušuje slovo, vrací pozornost k předmětu, uvolňuje
atmosféru, shrnuje, přebírá nadřazenou pozici, hlídá čas, pomáhá někomu

hovořit, objasňuje, zřetelně zasahuje a vysílá přátelské signály.

24
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT