Page 25 - 2_studijní opora - modul 9
P. 25

5.2  Metody kooperace cvičného učitele a studenta -

                        praktikanta


                  Významnou,  paralelní  součástí  pedagogických  praxí  jsou  kromě  reálně

                  vykonávaných profesních činností studenta praktikanta i různé aspekty sociální
                  vazby,  vztahu,  do  kterého  vstupuje  s cvičným  učitelem.  Tento  je  bezpochyby

                  zajímavým spojením, ve kterém řeší především cvičný učitel přirozená dilemata
                  týkající se vlastního přístupu k praktikantovi. Jde například o úvahy o tom, v jaké

                  pozici bude učitelem student vnímán. Možností je několik, student - praktikant
                  může být percipován jako (Filová, 2004):


                      -   mladší kolega nebo „další žák se specifickým postavením“;
                      -   pomocník při každodenních rutinních činnostech nebo cizí živel ve třídě,

                         působící organizační obtíže;
                      -   nový zdroj inspirace pro pedagogickou práci nebo někdo, kdo využije

                         mých schopností a odejde ze scény;
                      -   oživení života ve třídě nebo narušitel zavedených pořádků;

                      -   ten, který přináší „novinky“ z oboru nebo ten, kdo mě zatěžuje zvýšenými
                         nároky na mou práci a nutí znovu sáhnout po odborné literatuře.


                  Cvičný učitel si tedy musí vyřešit jistá dilemata, i když můžeme předpokládat, že
                  odpovědi  na  některé  z nich  mohou  být  zodpovězeny  už  při  výběru  cvičného

                  učitele.

                  Jak  již  bylo  uvedeno,  jedním  z  elementárních  předpokladů  využití  potenciálu

                  pedagogických  praxí  je  i  optimální  vztah  a  efektivní  spolupráce  mezi
                  praktikujícím studentem a cvičným učitelem. Ten by měl být schopen „nejen“
                  učit své děti, žáky, musí také umět rozpoznat, odhalit a podpořit studentovy –

                  praktikantovy silné stránky a upozornit na stránky slabé (Pol, Lazarová 1999).

                  Dnes  je  po  zkušenostech  z praktické  přípravy  adeptů  na  učitelství  zřejmé,  že

                  neplatí přímá úměra mezi počtem praktických cvičení (tedy intenzitou praxí) a
                  úrovní osvojených kompetencí studentů (např. Hawley, 1990). Ukázalo se, že je

                  nutné  pozornost  zaměřit  na  reflexivní  strategie  výuky  a  praxí,  kdy  je

                                                                                                     25
                                             Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

                                                                             Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT
   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30