Page 30 - 2_studijní opora - modul 9
P. 30

pozorovatele, ale také v pozicích organizátora anebo samotného participanta
                  – učitele.
                            1

                  Jedním  z dokladů  o tom,  jak  student  vystupoval  během  své  souvislé
                  pedagogické  praxe,  je  hodnocení  cvičným  učitelem.  Ten  se  vyjadřuje

                  k výkonům  studenta  praktikanta  v kontextu  jeho  celkové  připravenosti  pro
                  výkon  v profesi  učitele.  Jde  tedy  o  dovednosti  aplikovat  získané  teoretické

                  znalosti z hlediska reálných profesních činností. Podnětem k tomu, čeho si může
                  cvičný  učitel  na  1.  stupni  ZŠ  všímat  a  co  analyzovat,  je  návrh  požadavků

                  hodnocení  závěrečné  z pera  H.  Lukášové  (2014).  Citovaná  autorka  nabízí

                  osnovu, která, kromě jiného, obsahuje:

                      -   hodnocení  vztahu  studenta  k cvičnému  učiteli  a k ostatním  členům
                         učitelského sboru;

                      -   hodnocení pedagogické komunikace se žáky, vztah studenta k žákům,
                         dovednosti  studenta  udržet  disciplínu  ve  výuce  i mimo  ni,  vyjádření  se

                         k tomu, jak student řešil specifické výchovné problémy se žáky a pod.;

                      -   posouzení vybraných pedagogicko – didaktických dovedností studenta
                         –  tam  plánování  výuky  a  realizaci  výuky  (v  jejím  rámci  komunikace,
                         samostatnost  při  řízení,  motivace  žáků,  organizování  učebních  činností,

                         reakce na aktuální potřeby žáků a pod.);

                      -   hodnocení  účinkování  studenta  v rámci  vyučovacích  a mimoškolských
                         aktivit;

                      -   celkové zhodnocení praxe a samotného studenta.

                  Jiný,  i  když  podobný  systém  na  hodnocení  účinkování  studenta  na  souvislé
                  pedagogické  praxi  předložila  ještě  v roce  2002  už  vzpomínaná  L.  Podlahová,

                  dnes poměrně známá autorka dílek, která mají pomoci učiteli, který se dostane

                  1   Například  na  UMB  v Banské  Bystrici  je  využívaný  podobný  model  praxí.    Model
                  obsahuje následující typy pedagogické praxe:
                  1.  pedagogická  praxe  –  demonstrační  (jejím  specifikem  je,  že  se  uskutečňuje  na
                  učitelské fakultě v rámci cvičení a seminářů)
                  2. pedagogická praxe – hospitačně-asistentská
                  3. pedagogická praxe – výuková
                  4. pedagogická praxe – výuková (souvislá)

                                                                                                     30
                                             Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

                                                                             Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT
   25   26   27   28   29   30   31   32   33   34   35