Page 32 - 2_studijní opora - modul 9

Nesporně má dosah i na to, aby pomáhal a preventivně usměrňoval ty projevy
studenta-praktikanta, které by mu mohly komplikovat výkon jeho povolání

v budoucnosti.

Student – praktikant je ve většině případů nakloněný jakékoliv analýze svého

edukačního působení. Primárně je následující rozbor edukačního působení
studenta-praktikanta postavený na analýze toho, jak dokázal:

- usměrňovat myšlenkové operace u dětí, žáků, stimulovat je k tvořivosti,
cílevědomosti a nezávislosti;

- respektovat jedinečnost dětí, žáků (individualizovat a diferencovat cíle,
obsah, úlohy, metody, formy a hodnocení podle možností a schopností

jednotlivých žáků;

- žákům zprostředkovat obsah vzdělávání;
- ověřovat míru rozvoje výsledků a výkonů dítěte, žáka;
- zvyšovat úroveň pozornosti u dětí, žáků, aktivizovat jejich motivovanost;

- uplatnit sebehodnocení a vzájemné hodnocení dětí, žáků;

- podporovat žákovskou sebedůvěru, seberealizaci, pěstovat smysl pro
hodnotu vlastní individuality;

- vyjádřit důvěru ve schopnosti a síly dítěte, žáka;
- socializovat, hodnotově orientovat, cíleně rozvíjet interkulturní chování a

prosociální jednání dětí a žáků;

atd.

Kromě standardního rozboru výstupu studenta ve dvojici cvičný učitel – student

– praktikant je jedním z cílů samotné praxe také pokrok v dovednostech
studenta komentovat, analyzovat a přiměřeným způsobem i interpretovat

vlastní výkon v pozici učitele. Jde o sebereflexi, která je prostředkem pro
identifikování vlastních úspěchů a neúspěchů a prožívání, které se s nimi pojily.

Jako zásadní se jeví zamyslet se nad tím, jaký by byl postup studenta v případě,
že by měl možnost svůj výstup opakovat. Takto vyvozené závěry je potřeba dát

do kontextu s názory a zkušenostmi cvičného učitele.

32
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT