Page 21 - 2_studijní opora - modul 6

Proces reflexe

Sebereflexe není chaotickým sledem nahodilých procesů. V jejím průběhu lze
vysledovat určité činnosti učitele, které obvykle probíhají v ustáleném sledu.

Sebereflexi lze tedy považovat za proces, který zahrnuje typické děje v logické
návaznosti.

Průcha a kol. (2008 str. 209) mezi tyto děje řadí opětovné vybavení situace, popis

a rozbor klíčových prvků, hodnocení či přehodnocování, způsoby vysvětlení,
přijetí rozhodnutí a stanovení další strategie. Řada autorů se pokusila popsat

klíčové fáze procesu sebereflexe. Smyth (in Švec, 2005, s. 79) vymezuje 4 klíčové

fáze:

1. popisná fáze
Popisná fáze je zaměřena na opětovné vybavení si reflektované situace.

Provázejí ji otázky typu:
Co se přihodilo?

Jak jsem v dané situaci reagoval?

Jaká byla odezva žáků?
2. informující fáze
Informující fáze se snaží proniknout hlouběji do situace a odkrýt hlubší

souvislosti. Hledá situační pozadí, které provázelo dění. Je spojeno

s otázkami:
O co v dané situaci šlo?

V jakém kontextu situace vznikla?
Čím bylo moje chování ovlivněno?

Kteří žáci byli aktéry situace?
3. konfrontační (interpretační) fáze

V další fázi se již snažíme proniknout do vzájemných vztahů dílčích aspektů
situace. Hledáme příčiny vzniku a volby způsobu jejího řešení. Návodnými

otázkami jsou např.:

21
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT