Page 20 - 2_studijní opora - modul 6
P. 20

Autoregulace

                  V případě pojmu autoregulace je již Velký psychologický slovník více v souladu

                  s potřebami a cíli tohoto materiálu, když autoregulaci vymezuje jako „samořízení,
                  samoregulace řízení vlastního stavu organismus nebo jiného systému zpravidla

                  zaměřené  na  optimalizaci  tohoto  stavu.  (…)  U  člověka  probíhá  na  úrovni
                  biologické,  psychické  i  sociální;  průběh  může  být  a)  nevědomý,  jako  při

                  metabolických  pochodech,  nebo  b)  vědomý,  jako  při  psychickém  zaměření
                  činnosti; jde o jednu ze základních schopností člověka: řídit své volní jednání a

                  vědomě usilovat o dosažení stanoveného cíle. Přijetí společenských norem, které

                  se pak stanou součástí autoregulačního systému jedince.“ (Hartl, a další, 2010 str.
                  56)




                  Chápání pojmu reflexe a sebereflexe

                  Jak  bylo  naznačeno  dříve,  reflexe  a  sebereflexe  poskytují  zpětnou  vazbu
                  vztahující  se  k určitým  situacím.  Tyto  postřehy  mohou  vycházet  z učitele

                  samotného (sebereflexe) nebo z jeho okolí (žáků, kolegů, rodinných příslušníků

                  atd.; reflexe). V obou případech je však cílem zhodnotit sebe sama, posoudit
                  dosavadní  postupy  a reakce uplatňované v rozličných  (konkrétních  i  obecně
                  chápaných)  pedagogických  situacích,  zamyslet  se  nad  jejich  vhodností  a

                  efektivitou a příp. zvážit jejich změnu, tedy promyslet strategie  do budoucna.

                  Toto ohlédnutí se může týkat rozličných situací: interakcí s žáky, rodiči, kolegy, ale
                  také  vlastní  přípravy  na  vyučování,  dalších  pedagogických  dovedností  atd.

                  Zcela  spontánně  a  obvykle  intuitivně  se  učitel  zabývá  sebereflexí  především
                  v případě problémových výchovných či výukových situacích, s jejichž řešením

                  není zcela spokojen, příp. se kterými si neví rady. Smékal (in Švec, 2005, s. 79)
                  upozorňuje,  že  obsahem  reflektovaných  zkušeností  jsou  pouze  vědomé  (tedy

                  uvědomované) obsahy. Na pozadí však vždy probíhají procesy, kterých si nejsme
                  zcela vědomi, přesto mohou naše prožívání působících situací a reagování na

                  ně velmi výrazně ovlivnit.



                                                                                                     20
                                             Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

                                                                             Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT
   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25