Page 18 - 2_studijní opora - modul 15

3 PRÁCE UČITELŮ S DĚTMI S DYSGRAFIÍ

Cílem kapitoly je, aby studenti byli schopni:

 Definovat termín dysgrafie.

 Popsat projevy dysgrafie.

 Znát zásady reedukace a možnosti kompenzace.

Klíčová slova: dysgrafie, psaní, jemná a hrubá motorika,
reedukace, kompenzace

3.1 Charakteristika dysgrafie

Dysgrafie je označována jako specifická porucha psaní. Jedná se o žáka,

který se nenaučil psát, přestože mu nebyla diagnostikována žádná

pohybová porucha, nemá nedostatky v oblasti inteligence ani v oblasti

citových vztahů (Matějček, 1995)

Dítě s dysgrafií má obtíže v napodobení tvarů písmen, zaměňuje je nebo

si je nevybaví. Písmo je křečovité, roztřesené, neúhledné a nejisté. Typické

je že žáci s dysgrafií píší pomalu a vyžaduje to od nich velkou námahu.
Často se objevuje nesprávný úchop psacího náčiní, kvalitu písemného

projevu ovlivňuje také čas.

Příčiny vzniku jsou podobné jako u dyslexie, pravděpodobně vzniká na
základě mozkové dysfunkce (poškození mozku) dále je to genetika, školní

a rodinné prostředí.

Podle Bartoňové (2006) způsobuje dysgrafii deficit v oblasti jemné a hrubé
motoriky, oslabená pozornost, zraková paměť, problémy v prostorové

orientaci aj.

18
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT