Page 15 - 2_studijní opora - modul 2
P. 15

Detailněji rozpracovanou typologii vycházející z vlastní dlouholeté praxe přináší
                  R. Bělohlávek, který publikoval nejdříve 15 typů (Bělohlávek, 2010), posléze své

                  pojetí rozšířil na 20  (Bělohlávek, 2012). Nebudeme se zde již věnovat detailně

                  jednotlivým typům, ale uvedeme si podstatu přínosu jeho práce. I Bělohlávek
                  v základu  vychází  z belbinovských  rolí,  ale  doplnil  je  stejně  jako  Plamínek  o

                  takové  role,  které  v praxi  poznal,  ale  nenašel  pro  ně  u  Belbina  odpovídající
                  ekvivalent.  Podobnosti  vidíme  u  rolí  jako  je  perfekcionista,  specialista  nebo

                  nepostradatelný  (Bělohlávek,  2012),  avšak  novými  rolemi  je  například
                  hochštapler či popleta. Pro každou z rolí dále Bělohlávek rozpracoval konkrétní

                  způsoby  práce  pro  podporu  začlenění  takového  jedince  do  týmu  a  využití
                  pozitivní stránky jeho projevů, kterou je vždy možné identifikovat.


                  Ať  už  se  budeme  inspirovat  Belbinovou,  Plamínkovou,  Bělohlávkovou  či  jinou
                  typologií  (např.  Kolajová,  Kubátová),  je  důležité  orientovat  se  při  sestavování

                  týmu  v daném  cíli,  protože  dispozice  pro  určitou  roli  neznamená,  že  bude
                  v konkrétním případě efektivně využita. Platí také, že tým by měl být vyvážený se

                  zastoupením nejlépe všech rolí.




                  1.4      Specifika učitelského týmu


                  První otázkou, která vyvstává, je, zda učitelský sbor se všemi učiteli a vedením
                  může jako celek splňovat kritéria týmu. Pokud se podíváme na vnější faktory,

                  neodpovídá podmínkám vytvoření týmu jen doporučený počet členů. Ostatní

                  kritéria,  jako  je  především  sdílení  cílů,  navození  důvěry,  stanovení  pravidel  a
                  otevřená komunikace, závisejí na konkrétním složení učitelského sboru.

                  V souvislosti  právě  s učitelem  jako  hlavním  faktorem  v učitelském  sboru  jako

                  sociální skupině, která by se mohla stát i týmem, se dnes diskutuje pojem klima
                  učitelského  sboru.  Klima  učitelského  sboru  je  v rámci  sociálního  klimatu  školy

                  chápáno jako proměnná vyjadřující kvalitu interpersonálních vztahů a sociálních

                  procesů fungujících uvnitř tohoto sboru, tak jak ji sami učitelé souhrnně vnímají.
                  Ve školách mohou výsledky šetření sociálního klimatu učitelských sborů přinést

                                                                                                     15
                                             Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

                                                                             Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT
   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20