Page 25 - 2_studijní opora - modul 6

dostatečně popsat fakta (tedy to, co se událo) a oddělit je od interpretací (to,
jak učitel situaci vnímá, jak ji chápe a jak si ji zdůvodňuje).

Deníkové záznamy je vhodné pořizovat pravidelně, buď po každé vyučovací
hodině, nebo na konci každého školního dne (Kyriacou, 2004 str. 143).

Hospitace a supervizní rozhovor

Hospitace jsou založeny na přímém pozorování učitelovy práce jinou osobou.

Zpravidla jde o nadřízeného, avšak cenné údaje může přinést také pozorování
kolegou, metodikem, školním psychologem apod. Vždy záleží na cílech

hospitace a jejím zaměření, které může být různé. Nejčastěji se tak děje se
záměrem posoudit naplňování cílů, obsahu, využívání vhodných metod,

posouzení průběhu vyučování a jeho výsledků atp. Podle Běleckého (Bělecký,
2006) však může hospitující osoba sledovat klima třídy, kompetence žáků a

studentů, účinnost různých opatření, plánování profesního rozvoje učitelů apod.
Protože hospitace může u učitele vzbuzovat nepříjemné prožitky (nervozita,

obavy, nejistota), je vhodné hospitaci opakovat a nevyvozovat unáhlené

závěry. Vždy je třeba posoudit situaci v celé šíři působících vlivů.

Samotnou problematikou je pak hodnocení hospitující osoby a jeho sdělení
učiteli. Naprosto nevhodná je forma písemného vyrozumění učitele, které shrnuje

kritické připomínky. Vždy by se mělo jednat o osobní rozhovor hospitující osoby a
učitelem, jehož náplní není pouhý sumář kritických momentů a nezvládnutých

situací. Je vhodné dát prostor samotnému učiteli a jeho hodnocení výuky, na
které navazují návodné otázky směřující k sebereflexi učitele. Nezbytné je

chápání hospitace ze strany učitele jako příležitosti ke zdokonalení vlastní práce,
nikoli jako kritika nadřízeným. S tímto cílem musí k celé hospitaci přistupovat také

hospitující osoba.

25
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT