Page 26 - 2_studijní opora - modul 6

Posuzovací škály

Posuzovací škály jsou obvykle určeny k reflexi, tedy k hodnocení kolegy. Jde

v podstatě o systematizované a standardizované záznamy z hospitace. Liší se
především v tom, zda je posuzovací škála normativní (hodnocení např.

v podobě: nadprůměrný – průměrný – podprůměrný), kriteriální (popisující
konkrétní projevy v dané situaci), nebo je založena na úsudku hodnotitele a

kombinuje prvky obou předchozích přístupů (např. výborný dobrý, dostatečný,
nedostatečný; Kyriacou, 2004, str. 141). Příkladem posuzovací škály může být

škála CLIC (Check – List of Instructional Charakteristics) Rogera G. Hoffmana (in

Švec, 2005), která posuzuje žákovo pojetí vyučovaného předmětu a je dobrým
zdrojem zpětnovazebních informací pro učitele.

Zpětná vazba od kolegů

Hospitace kolegy ve vyučování není běžným jevem. Přesto zpětná vazby od
kolegů je vnímána jako naprostá samozřejmost. Záleží však na formě, v jaké je

vyžádána a podána. Nejběžnější podobou je žádost o radu. Běžně se učitel radí

se svými kolegy, sděluje jim své zážitky a očekává jejich reakci. Tyto situace jsou
běžnou, každodenní součástí interakcí mezi učiteli. Podmínkou je vztah vzájemné
důvěry a respektu.

V systematizované podobě hospitace funguje nejlépe, když učitel kolegu
předem seznámí s tím, které oblasti své činnosti při vyučování se má zpětná

vazba týkat. Zpětná vazby pak má být popisná, nikoli hodnotící (Kyriacou, 2004
str. 144). Hodnotící osoba by měla popsat přesně to, co bylo možné pozorovat,

nikoli hodnotit, co bylo ze strany hodnoceného učitele vhodné, správné a co
nikoli.

Zpětná vazba od kolegy však funguje jako obousměrný proces. Ačkoli primárním
cílem je zprostředkovat učiteli zkušenost pohledem vnějšího pozorovatele, také

hospitující učitel si odnáší řadu postřehů a zkušeností, které (ať již záměrně, nebo
mimoděk) následně přenáší do své vlastní praxe.

26
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT