Page 32 - 2_studijní opora - modul 6

3.4 Autoreguace

Cílem kapitoly je, aby účastníci kurzu byli schopni:

 definovat pojem regulace;

 vymezit rozdíl mezi regulací a autoregulací;
 popsat proces autoregulace;

 vysvětlit pojem metakognice;

 vysvětlit smysl, význam a přínosy autoregulace činnosti učitele, jeho
prožívání a chování.

Jedním z úkolů učitele je regulovat chování a prožívání žáka, jeho postoje, ale i

učební postupy apod. Neméně důležitou je ale dovednost regulovat vlastní
chování a prožívání. Pro kvalitní výuku je nezbytná práce učitele se sebou
samým. Pomocí dříve uvedených reflektivních technik (ale samozřejmě také

prostou, spontánní, nesystematizovanou každodenní reflexí) učitel získává

množství informací o kvalitě své práce a efektivitě uplatňovaných postupů. Ty by
měly být základem k provedení takových změn, které povedou ke zvýšení kvality

a efektivity a v konečném důsledku k větší spokojenosti učitele se sebou samým.

Vymezení pojmu autoregulace

Proces autoregulace tak, jak jej chápeme v tomto materiálu, není samozřejmostí.

Zcela automaticky probíhá autoregulace snad jen na biologické úrovni:

přizpůsobení tepu srdce a dechové frekvence aktuální zátěži, vyplavování
hormonů regulujících různé tělesné procesy, to vše se děje našeho vědomého

ovlivňování a je věcí zcela samozřejmou, nad kterou se zamýšlíme pouze
v případech, kdy nefunguje tak, jak očekáváme. Ovšem učitelova reakce na

nevhodné, provokativní chování žáka nebo na vlastní pedagogický nezdar už
není tak samozřejmá a jednoznačná. Naopak je výsledkem volního úsilí, procesu

rozhodování a individuální volby podložené vnitřními charakteristikami učitele,

32
Od začátečníka k mentorovi (podpůrné strategie vzdělávání učitelů ve Zlínském regionu)

Projekt Fondu vzdělávací politiky MŠMT